CZK
Krkonoše: tundra v srdci Evropy
V Krkonoších je zima, vlhko a pořád fouká. Toto drsné klima je důvodem, proč na hřebenech Krkonoš vznikla tundra. Původ tohoto slova docela jasně vysvětluje i co to je. Tundra pochází z finského slova tunturi, což je místo, kde je tak hnusně, že ani les neroste.
Kde se ale tyhle klimatické podmínky berou?
- Převládající směr větru ve střední Evropě je od severozápadu, tedy od Severního moře. Fouká tak už nejméně od konce poslední doby ledové. Mezi Severním mořem a Krkonošemi je jen placaté Německo. Na spojnici mezi Brémami a Sněžkou se na prvních 500 km nedostanete nad 100 m nadmořské výšky. Krkonoše tedy před těmito větry nic nechrání. Však také letos vichry na vrcholu Sněžky dosahovaly rychlostí přes 150 km/h.
- Vítr od moře je hodně vlhký. Na Sněžce spadne ročně kolem 1 600 mm srážek, což z Krkonoš činí jedno z nejvlhčích míst v Česku. Pro srovnání, na Žatecku naprší ročně jen 400 mm.
- Krkonošské hřebeny mají nadmořskou výšku kolem 1 400 m, jsou tedy víc než 1,2 km nad okolní krajinou. Dobře to je vidět z Polska, které je placaté a Krkonoše se tyčí doslova jako obrovská hradba. Navzdory tomu, jak se cítíte při výstupu do kopce, teplota vzduchu klesá o cca 0,6 °C na každých 100 výškových metrů.
S krkonošskou tundrou souvisí výskyt zajímavých chladnomilných druhů rostlin a živočichů. Některé z nich jinde v Česku je nenajdete, protože je na ně jinde moc horko. Když chytíte na vrcholu Sněžky hraboše, tak se spolehněte na to, že to nebude hraboš polní, ale hraboš mokřadní. Na krkonošských rašeliništích roste drobný ostružiník moruška. Švédové z něj vyrábějí džem, protože tam roste běžně a sbírá se, jak u nás borůvky.
Nejen do krkonošské tundry
Norský Devold má s výrobou funkčního oblečení pro nehostinné podmíky tundry zmáknuté na jedničku.
Zajímavý je osud morušky a ostatních chladnomilných druhů, které pamatují ledovce v Krkonoších. V době zalednění Krkonoš byla sněžná čára kolem 1 100 m.n.m., nad touto hranicí sníh neroztával ani v létě. V podobné výšce se dnes nachází Medvědí bouda. Nejbližší kontinentální ledovec začínal 8 km severně od Krkonoš. Táhnul se daleko na sever přes nížinu, kde je nyní Polsko. Moruška a další podobné druhy rostly jen o kousek níž, protože mají rády zimu. Když se oteplovalo sněžná čára se posouvala výš a výskyt morušky tím pádem také. Navíc se posouvala dále na sever za ustupujícími ledovci, protože dole na ní bylo moc horko. Ledovce v Krkonoších roztály, sněžná čára zmizela a moruška si našla v Krkonoších ta nejstudenější místa, kde ji najdeme dnes.
Kam jinam když ne do Krkonoš?
Pokud budete chtít vidět jinou tundru než v tu Krkonoších, budete muset cestovat víc než 1 000 km, například do do skotského Cairngorms, welšského Snowdonu, do Skandinávie nebo až na Ural...
My v Hanibalu jsme nejčastěji navštěvovali oblasti švédské divočiny, a tak si můžete na našem Hanibal Blogu počíst o nejednom putování tundrou pokrytou krajinou.
Kam za dalšími informacemi?
Číst si o tundře v Krkonoších je možná fajn, ale ještě lepší by bylo vyrazit do Krkonoš s někým, kdo vám ji ukáže přímo na místě. Možná by bylo zajímavé se dozvědět o Krkonošském národním parku víc – třeba o tom, proč jdou krnapáci jelenům po krku, kteří skialpinisti jsou tetřívkovi putna nebo proč staří krkonošáci stavěli jen funkcionalistické chalupy.
Text připravil: Michal Skalka, Správa KRNAP
Fotografie: Hanibal tým
