Měna
Česká koruna CZK
Euro EUR
Poradíme vám s výběrem
+420 220 920 820(všední dny 08:30 - 16:30)

Nezapomněli jste na něco?

Nákupní košík

Zavřít

V košíku nemáte žádné zboží.

Za kolik to je? - Klasifikace lezecké obtížnosti

Horolezectví
Za kolik to je? - Klasifikace lezecké obtížnosti

Ne vždy si vystačíme s klasifikací lezecké obtížnosti o třech stupních: „jde to“, „nejde to“ a konečně „nejde to ani...“. Stupnic lezecké obtížnosti je mnoho. Jsou tady stupnice regionální, ale také stupnice pro jednotlivé lezecké disciplíny. Pojďme se na to podívat, abyste se v těch číslech neztratili!

V počátcích horolezectví nebyly klasifikační stupnice nějak zvlášť potřebné. Výstupy se daly rozdělit na ty lehké a ty těžké. S rozvojem horolezecké kratochvíle a s nárustem horolezeckých výstupů v alpských zemích vznikla přirozená potřeba pro rozlišení obtížností daného horolezeckého terénu, nebo výstupu jako takového.

Původní klasifikační stupnice byly uzavřené. To znamená, že tyto systémy nepočítaly se zásadním posunem maximálních obtíží horolezeckého výstupu. Často jste si museli vystačit se stupnicí od I.-VI. stupně obtížnosti. V některých oblastech se ti starší z vás jistě mohli setkat osobně. Uzavřené stupnice jste mohli potkat téměř do devadesátých let dvacátého století například ve Žďárských vrších a v druhé polovině dvacátého století na našich pískovcích.

Pojďme si připomenout nejvýraznější uzavřenou horolezeckou stupnici, a to Welzenbachovu. Wilhelm Welzenbach byl německý alpinista, který se zapsal do historie mnoha hodnotnými a na danou dobu odvážnými výstupy. Welzenbach rozšířil stávající stupnici Hanse Dülfera o šestý stupeň obtížnosti, protože nové výstupy obtížnostně překonávaly ty stávající. Tato stupnice se vztahovala na styl lezení poplatný době, tedy volné a technické lezení dohromady.

Domenico Rudatis doplnil Welzenbachovo hodnocení náročnosti výstupů o znaménka „+“ a „-“. Tím se pokusil zpřesnit obtíže daného výstupu.

Pojďme se podívat na stupnice, se kterými se v našem středoevropském prostoru setkáte asi nejčastěji!

UIAA stupnice

Tedy stupnice: Union Internationale des Associations D'Alpinisme. U nás nejspíše nejrozšířenější klasifikace lezeckých obtíží, kterou najdete od Kozelky na západě Čech až po Čertovy skaly u Lidečka na jihovýchodní Moravě. K rozšíření této stupnice dochází po roce 1974 a dnes ji potkáte v České a Slovenské republice, v Rakousku, v Německu, v Chorvatsku, v Maďarsku, ale taky třeba v Dolomitech!

UIAA navázala na Welzenbachovu stupnici, kterou spojila s Rudatisovým systémem znamének „+“ a „-“. Po dohodě zástupců horolezeckých organizací alpských zemí bylo domluveno, že celé Alpy budou používat tento hodnotící systém. Jasně rozlišuje volné a technické lezení.

Od roku 1978 přibývá VII. stupeň obtížnosti. Tato událost nejspíše stála za pozdějším odsouhlasením otevření UIAA stupnice, což umožňovalo přidávání stupňů obtížnosti.

Zvláštností je, že tuto stupnici najdete v průvodcích jak v arabských, tak v římských číslicích.

Číselná stupnice je zde kombinována se znaménky +/- pro např. lehčí čtyřku „4-“ a těžší čtyřku „4+“.

Příklad cesty: 

AŽ OPADÁ LISTÍ Z DUBU | 5+ | Jiří Rybák, 2015
PSÍ VZDECH | 5 | Tomáš Žert, 1997
VÝLOV | 7- | Pavel Weisser, 1988

Francouzská stupnice

1-9c Nejspíš nejrozšířenější lezecká klasifikace na světě. Cesty v této klasifikaci najdete u cest na plážích v Thajsku, v Siuraně ve Španělsku, pod vrcholem Mont Blancu ve Francii. Touto stupnicí se často značí relativně nově vzniklé cesty v destinacích vyhlášených svým sportovním lezením, ale také vícedélkové cesty.

Tato lezecká stupnice vznikla v sportovních oblastech Francie a postupně se rozšířila do širého světa. Využívá velké arabské číslice a malého latinského písmen „a“ „b“ „c“. Pro podrobnější odlišení obtížnosti dané cesty se přidává ještě znaménko „+“. „-“ zde nehledejte.

Příklad cesty: 

CONQUEST OF PARADISE | 6a+ | Beni Wenger, Jürg von Känel 1995
MARACUJA | 7a | U. Eder a G. Zimmermann | 1985
SILENCE | 9c | Adam Ondra | 2012/13 (PP přelez 2017)

Saská stupnice - Jednotná pískovcová klasifikace

I-XII. Původně stupnice o pěti stupních obtížnosti, která byla používána na konci 19. století v Sasku. Charakter tehdejších výstupů byl převážně komínový a spárový, tudíž V. stupeň značil opravdu vypečený komínový výstup.

V roce 1906 otevírá Walter Hünig cestu v VI. stupni na Grosser Wehlturm v Rathenu. O týden později vzniká nová cesta lanového družstva Walter Hünig, Willy Baudisch a američan Oliver Perry Smith, která je ohodnocena magickým a na řadu let nejvyšším pískovcovým stupněm obtížnosti: VII.

Na českých pískovcích hranici VII prolomil svým prvním VIIb Joska Smítka se svým dodnes známým a ceněným výstupem Kouřová spára na Daliborku ve Skaláku. Hned poté přidal také krajně obtížný výstup za VIIc na Dominstein tamtéž.

Na saských věžích začínají v druhé polovině 20. století vznikat tzv. Meisterwegy. Cesty, které nebyly pro každého a každý další přelez takové cesty se velmi cenil. Později se počet přelezených Meisterwegů zohledňoval i při nominaci do lezecké reprezentace.

Bernd Arnold je výrazným představitelem novátorství v pískovcovém lezení druhé poloviny 20. století. Posouvá hranici možného a s jeho výstupy přichází také VIII. a IX. Ty byly rozlišeny podstupni „a“ „b“ „c“. Za hranici lidských možností se považoval X. stupeň s podstupni.

V dnešní době je na našem pískovci nejtěžší cesta To tu ještě nebylood Ondry Beneše. Cesta je hodnocena XIIb RP a jako první ji přelezl v kuse Adam Ondra.

 

Příklad cesty:

NORMÁLNÍ CESTA | V | Josef Smitka, B. Černý, 1.8.1940
MAŠKOVA CESTA | VIIb, RP VIIc | Jiří Mašek, R. Štekr, 24.4.1943
SKURUTÍ BĚH | RP Xb | Richard Litochleb, P. Černý, 21.8.1994

Západoalpská alpinistická stupnice

Komplexní stupnice, která zohledňuje obtíže ve skále, v ledu, sněhu, délku nástupu, obtíže při hledání správného směru a vůbec všechny faktory ovlivňující náročnost a obtíže výstupu v zaledněných horách. Při popisu cesty často najdete vedle písmene Západoalské stupnice ještě UIAA klasifikaci skalního lezení pro zpřesnění představy o nadcházejících obtížnostech výstupu.

Tato stupnice využívá i hodnocení +/- pro zpřesnění klasifikace.


V případě jižního hřebene na Aiguille de Bionnassay se udává klasifikace: AD 3b III P3.

AD - celková obtížnost výstupu
3b - francouzská klasifikace obtížnosti skalních úseků
III - časová náročnost, morál a zkušenosti
P3 - potenciál pro snadné zakládání jištění


Ffacilelehké
PDpeu difficilemírně těžké
ADassez difficilestředně těžké
Ddifficiletěžké
TDtrès difficilevelmi těžké
EDextrêmement difficilekrajně těžké
ABOAbominablement difficilekrajně těžké

Příklad cesty: 

GROSSGLOCKNER NORMALWEG | PD+ | Martin a Sepp Klotzovi s Mathiasem Hautzendorferem 28.7.1800
COLTON-MACINTYRE | ED V X4 P3 5+ M4+ | Nick Colton a Alex MacIntyre 6.-7.8.1976
UFO LINE | ABO M6 WI5 2500m | Zdeněk Háček Hák a Marek Holeček 16.-23.5.2019

Mixová stupnice

M1-M13

Pokud potřebujete vyjádřit obtíže v kombinovaném terénu - tj. ve skále a v ledu se sněhem zároveň, použijete mixovou stupnici. 

V nejvyšších stupních této stupnice většinou nenajdete žádné vyledněné úseky. 
Jde o tzv. dry tooling.

Ledová stupnice

WI-W7+

Stupnice postihujícívýstupy vodním ledem 
(Water Ice). Bere v potaz strmost, 
pevnost a kompaktnost ledopádu.

Tato stupnice využívá pouze znaménka „+“.

 

E-stupnice

E1-E6 

Tato uzavřená stupnice se snaží postihnout emotivní prožitek z cesty. E1 je zajištěná sportovka a E6 je strach o holý život. 

Často je s touto stupnicí spojován německý alpinista Robert Jasper.

Technické lezení

A0-A5. Tady to už začíná být poměrně extrémní. Postupování při výstupu za pomocí mechanických pomůcek, které jsou využívány k postupu a jištění zároveň. Příklad: založíte vklíněnec, do kterého zavěsíte specializovaný žebříček a cvaknete do něj expresku. Nastoupáte po žebříčku výš a v rámci svého dosahu založíte, nebo zatlučete další kus jištění. Zde opět cvaknete expresku a zavěsíte druhý žebříček. Opatrně přenášíte váhu a začínáte stoupat po druhém žebříčku.

Tato stupnice zohledňuje i spolehlivost a kvalitu možnosti založit postupové jištění.
 

Pro ilustraci: A0 znamená, že se přitáhnete třeba za expresku v nýtu, místo překonání daného místa čistě. A5 znamená, že kvalita potencionálního jištění je tak na hraně, že pokud spadne prvolezec, může vytrhat jištění v celé délce. Počítá se s obrovskými pády, které vás mohou ohrozit na životě.

  • A0: Většina lezení probíhá volně. V klíčovém místě se třeba přitáhnete za expresku a pokračujete dál lehčím terénem.
  • A1: Tady se už regulerně využívá k postupu především umělých pomůcek. Ty drží spolehlivě.
  • A2: Občas jde jištění hůře založit. Drží dobře.
  • A3: Mnoho těžších technických momentů. Některé kusy jištění udrží leda váhu lezce, ale stále relativně bez rizika.
  • A4: Velká část jištění udrží pouze váhu lezce, značné riziko dlouhých pádů.
  • A5: Případný pád by mohl vytrhnout sérii jištění, které by unesly lezce pouze při statickém zatížení a následný pád může být extrémně dlouhý a může ohrozit životy obou lezců.

Příklad cesty: HAZARD | VIII/A5 | Miro Mravo a Braňo Turček 2005


České „špeky“

V Českých zemích najdete skalní oblasti, kde se vyvíjela stupnice klasifikace lezecké obtížnosti po svém.
Občas se tedy může stát, že pokud neznalý pětkový lezec zavítá tam, či onam, může se poměrně napálit.
Zkusíme vám přiblížit jen několik z oblastí, které si nás získaly.

Jizerské hory - jen pro znalé!

V Jizerských horách najdete nepřeberné množství skalních útvarů, některé velikosti většího kamene, některé dokonce vhodné na vícedélkové výstupy. Zásadně se zde míchá několik důležitých ingrediencí - tou první je tvrdá etika, přenesená z pískovcových skal. Tedy fixní jištění je sporé, často daleko od sebe, pokud vůbec je. Pak je tu struktura žuly, která je nesmírně hrubá, s velkými krystaly, často bez chytů, spíš se spárami. Což dělá lezení velmi zajímavé a často náročné. Posledním dílem do skládanky je rozlehlost oblasti a s tím často spojené dobrodružství při hledání konkrétního skalního útvaru. 

Stará jizerskohorská klasifikace vycházela z věhlasné Welzenbachovy škály, která čítala šest stupňů Tato stupnice byla uzavřená, až později, když se v osmdesátých letech dařilo přelézat těžší cesty, se postupně otevřela (v Jizerských horách se přidávalo např. písmeno „b“) až se nakonec změnila v UIAA stupnici.

Proto je v Jizerských horách potřeba myslet na to, kdy byla daná cesta udělaná a brát v potaz, že ve staré stupnici se mimo jiné taky moc neřešila čistota lezení a tak můžete v pětce narazit na sedmičkové lezení, které se dříve prostě řešilo přitáhnutím za skobu.

Tak jako tak, v jizerkách to chce pevné lezečky, spárové rukavice, friendy a odvahu. Očekávejte obtížné lezení ve stupních, které často překvapí, obzvlášť u starých cest.

Welzenbach / UIAA
velmi orientační převod

I / 1 až 2
II / 2 až 3
III / 3 až 4, někdy  5
IV / 5 až 6
V / 6 až 7, spíš lehčí.
VI / 6, 7 a těžší.

Moderní cesty (respektive ty novějšího data), jako je například extrémně těžký Bukolit na Zvon (Luděk Šlechta a Václav Šatava a Petr Slanina, 31.10.2004) má obtížnost ve stupnici UIAA - je za 9, možná těžší, tedy potenciálně jedno z prvních francouzských 8a v Jizerských horách.

 

- Ondra Vacek

Hruboskalsko

Skalácká stupnice myslím zhruba odpovídá té saské; osmička v Sasku bude náročností kroků víceméně osmička ve Skaláku. Reálná obtížnost cesty se ale bude zásadně lišit kvůli povaze materiálu. Zatímco saský chyt bude většinou krásný pevný madýlko nebo lišta, skaláckej chyt bude s největší pravděpodobností osolenej s rizikem ulomení se - částečně nebo zcela. To riziko kolísá podle mnoha ukazatelů od řekněme 10 do 95 %. Saskej stup bude povětšinou betonová lepivost, stupy na hruboskalsku naopak vykazují solivou klouzavost.

Takže kde by ses v Sasku prošel ladivou stěnkou deset metrů nad kruh, ve Skaláku budeš muset v každým kroku víc přemýšlet. To stejný se týká smyček. No a pak jsou tu výjimky, autoři, na jejichž prvovýstupy je třeba dávat si pozor; jejich cesty bývají výrazně obtížnější (fyzicky / psychicky), než co stojí v průvodci. Týká se to autorů historických (např. Sochor), i současných (…). Takže ve stručnosti: je úplně jedno, jak je cesta ohodnocená. Musíš si čeknout v jakým vede materiálu, jestli je to ta pevnější, nebo měkčí strana věže a to porovnat se svojí aktuální aklimatizací na strouhanku. Na tahání bys měl mít o dva stupně navrch (chci lízt osmičku, vylezu na druhým ve skaláku VIIIb/c). A nejlepší je se vždycky před nějakým novým projektem pozeptat kolem, jestli sis náhodou nevybral špatně. Hlavně buďte opatrní!

 

- Jan Šimánek


Bouldering

Fontainebleau

1A-9A. Otevřená stupnice, původem z populární boulderingové oblasti u Paříže ve Francii - Fontainebleau. V případě značení obtížnosti se podobá francouzské sportovní klasifikaci. Pro snadné rozlišení, jestli jde o boulder, nebo sportovní cestu používá Font klasifikace arabskou číslici a velké písmeno.

Obtížnost je vyjadřována pouze ve formátu čísla a písmena, nenajdete tedy boulder o obtížnosti Font 7.

V Českých zemích ji najdete snad ve všech průvodcích po našich boulderingových oblastech.

Hueco

V0-V17. Stupnice známá také jako „V grade“. Původem z pouštní boulderingové oblasti Hueco Tanks v americkém Texasu.

Tato stupnice využívá pouze číselné řady s velkým „V“ na začátku.

U nás se s touto stupnicí setkáte především v indoor boulderových halách. Ve venkovních boulderinových oblastech vůbec.


Převodní tabulka nejčastějších stupnic:

UIAAFrancieSaskoYosemite
I1I3–4
   5.0
II2II5.1
   5.2
III3III5.3
IV4aIV5.4
IV+/V-4bV5.5
V4cVI5.6
V+5a 5.7
VI-5bVIIa5.8
VI5cVIIb5.9
VI+6aVIIc5.10a
VII-6a+ 5.10b
VII6bVIIIa5.10c
VII+6b+VIIIb5.10d
 6c
6c+
VIIIc5.11a
VIII- 5.11b
 IXa5.11c
VIII7aIXb5.11d
VIII+7a+IXc5.12a
 7b 5.12b
IX-7b+Xa5.12c
IX7cXb5.12d
IX+7c+Xc5.13a
 8a 5.13b
X-8a+XIa5.13c
X8bXIb5.13d
X+8b+XIc5.14a
 8c 5.14b
XI-8c+XIIa5.14c
XI9aXIIb5.14d
XI+9a+ 5.15a
 9b 5.15b
XII-9b+ 5.15c
XII9c 5.15d

Zpracoval:

Štěpán Šůstek

Máte v lezeckém batohu všechno?

Porovnání produktů zavřít

Zboží bylo přidáno do porovnání produktů.

Poradíme vám
s výběrem

220 920 820(všední dny 08:30 - 16:30)

info@hanibal.cz

Cookies

Naše společnost používá soubory cookie ke správnému fungování vašeho oblíbeného e-shopu, k přizpůsobení obsahu stránek vašim potřebám, ke statistickým a marketingovým účelům. Kliknutím na tlačítko přijímám nám udělíte souhlas s jejich sběrem a zpracováním a my vám poskytneme ten nejlepší zážitek z nakupování.

Vaše nastavení souborů cookie

Zde máte možnost přizpůsobit soubory cookie v souladu s vlastními preferencemi a později podrobněji nastavit nebo kdykoli vypnout v patičce webu.

Technické cookies jsou nezbytné pro správné fungování webu a všech funkcí, které nabízí.

Personalizaci provádíme na základě vámi prohlíženého zboží. Dále pak upravujeme zobrazovaný obsah podle toho, co vás zajímá.

Tyto cookies nám umožňují měření výkonu našeho webu a za pomoci získaných dat pak můžeme zlepšovat zážitek z nakupování našim zákazníkům.

Tyto cookies jsou využívány reklamními a sociálními sítěmi včetně Googlu pro přenos osobních údajů a personalizaci reklam, aby pro vás byly zajímavé.