Marek Holeček a Zdeněk Hák, držitelé Zlatého cepínu 2018 za prvovýstup na Gašerbrum I, opět zkusili své himalájské štěstí. Dosud neprostoupená dvoukilometrová severozápadní stěna Chamlangu a sedm dní, během nichž se může podařit dobýt neužitečné, ale i ztratit to zásadní. Filmový dokument Jana Šimánka citlivě propojuje osobní linie prvovýstupců s mimozemským sportovním výkonem i historickým kontextem a tematizuje fenomén horolezectví jako takový. Zdeněk Hák a Marek Holeček získali za tento výstup ocenění Zlatý cepín. Podruhé ve dvou letech.
Co o výstupu již dříve Háček napsal
Střídání v základním táboře
V základním táboře pod horou Chamlang (7319 m n. m., Nepál) střídáme tým Slovinců, kteří tu již operovali měsíc a......nic!Dostali se pouze do 6000 m n. m. a zastavil je prý tvrdý vodní led. No uvidíme..... My se běžíme aklimatizovat na Mera Peak a Slovinci mizí přes Amphu Labsta do Namche a domů. Konečně jsme aklimatizováni a čekáme v b.c. na povel od Aleny. Ten přichází v pravou chvíli asi po týdnu, kdy nám už pomalu dochází jídlo. Máme totiž s sebou jen to, co přinesli dva lezci a jeden nosič.
Trumf v rukávu
Pod stěnu se vydáváme 16. 5. A utáboříme se přímo pod ní. Větší monstrum jsem snad ještě neviděl! Jeden trumf však v rukávu máme! A to českou uličku, kudy lze do stěny snad bezpečně proklouznout. Stěna je totiž jako každá správná severka až příliš živá, nevyzpytatelná a nehostinná! Vše jde ale nakonec v podstatě podle našich představ a po čtyřech dnech 20. 5. bivakujeme těsně pod vrcholem.Další den už stačí jen vystoupit asi 50 v. m. na vrchol! Paráda!! Super!!! Jsme borci!! Chamlang je náš! Nejpozději zítra už budeme prohřívat své zmrzlé kosti dole v b.c. !
Hora mazlivá
Jenže Chamlang je hora, která se s lezci ráda mazlí a teď zrovna dlouho žádnýho neměla... Jenže to mazlení je asi tak příjemné, jako když vás láskyplně olizuje a svou obří tlapkou laská bílá tygřice z liberecké zoo a vy celou tu dobu jen čekáte finální úder obří pracky. Trvá to snad věčně, když třetí den k ránu vás nechá potichounku proklouznou ven, i když vás u toho jakoby beze zájmu jedním okem pozoruje. Huf, vyvázli jsme!!! Zaklapnem závoru, zamkneme zámek a klíče hodíme do řeky!!! Balíme batohy a ještě se ohlížíme za bílým obrem, nám již teď ne nebezpečným, ale krásným třeba tak, jak ten bílý tygr z Liberce...