Jak se vybavit na horolezectví?

Základní vybavení na outdoorové aktivity je téměř vždy stejné: funkční oblečení, spacák, karimatka, boty… Ale u horského lezení to celé není tak jednoduché. Je potřeba skloubit několik vlastností vybavení tak, aby vznikl ideální balík, který bude odolný, spolehlivý, funkční a v neposlední řadě také co nejlehčí. Pojďme se na to podívat.

Ve vysokých horách je málokdy vedro, častěji je pěkná zima. Vrstvené oblékání je princip, který řeší i proměnlivé podmínky.

• První vrstva:Odvádí pot a rychle schne.
• Druhá vrstva: Pokračuje v odvodu potu, zároveň izoluje a dokáže udržet teplo.
• Třetí vrstva: Chrání před větrem a z části před vlhkostí. Je prodyšná.
• Čtvrtá vrstva: Chrání před větrem, vlhkostí zvenku a přitom je prodyšná a odolná.

Ve vysokých horách je málokdy vedro, častěji je pěkná zima. Vrstvené oblékání je princip, který řeší i proměnlivé podmínky.

• První vrstva: odvádí pot a rychle schne.
• Druhá vrstva: pokračuje v odvodu potu, zároveň izoluje a dokáže udržet teplo.
• Třetí vrstva: chrání před větrem a částečně před vlhkostí. Je prodyšná.
• Čtvrtá vrstva: chrání před větrem a vlhkostí zvenku, a přitom je prodyšná a odolná.

Pro lezení v horách, kde kde dochází ke zvratům počasí a musíme jít nalehko, se hodí univerzální první vrstva. Podle nás je to ideálně střední gramáž z merino vlny. Univerzálnější bude triko s dlouhým rukávem (vždy jej můžete vyhrnout), co se spodků týká, nevyhnete se nejspíš pořízení krátkých i dlouhých (pokud se budete vydávat do vyšších hor). Dalším dobrým argumentem pro merino vlnu je její schopnost nepřejímat pachy. Při náročných horolezeckých výstupech s sebou budete jen těžko nosit několik triček do zásoby. Jednoduše vezmete jedno, maximálně dvě. A to je moment, kde merino vlna vyniká.

Pro lezení v horách, kde dochází ke zvratům počasí a musíme jít nalehko, se hodí univerzální první vrstva. Podle nás je ideální vrstva střední gramáže z merino vlny. Univerzálnější bude tričko s dlouhým rukávem, který můžete vždy vyhrnout. Co se spodků týká, nejspíš se nevyhnete pořízení krátké i dlouhé varianty, pokud se budete vydávat do vyšších hor. Dalším dobrým argumentem pro merino vlnu je její schopnost nepřejímat pachy. Při náročných horolezeckých výstupech s sebou budete jen těžko nosit několik triček do zásoby. Jednoduše vezmete jedno, maximálně dvě. A to je moment, kdy merino vlna vyniká.

Druhá vrstva by měla dobře izolovat, odvádět pot, být lehká a hlavně nesmí omezovat v pohybu. Při lezení oceníte technický fleece nebo lehkou pružnou mikinu, která dobře sedí pod sedákem i pod bundou a zvládne častější kontakt se skálou.

Typicky narazíte na materiály jako Polartec® Power Stretch®, Polartec® Power Grid™ nebo Pontetorto® Tecnostretch®, případně na vlastní materiály jednotlivých značek. Důležitější než samotný název materiálu je ale střih, pružnost a prodyšnost. Praktické jsou průvleky na palce, delší záda a nízkoprofilová kapuce, která se vejde pod přilbu a neomezuje při pohybu hlavy.

Pokud bychom měli sáhnout po konkrétních značkách, dlouhodobě dávají smysl technické mikiny od Tilak, Rab, Mountain Equipment nebo Direct Alpine. Vždycky ale vybírejte hlavně podle toho, jestli v mikině půjde pohodlně lézt, jistit a vrstvit ji pod hardshell nebo zateplovací bundu.

Třetí vrstvou se zpravidla myslí softshell. Ten by vás měl chránit hlavně před větrem, lehkým deštěm nebo sněžením, ale zároveň nesmí omezovat v pohybu. Při lezení je důležité, aby byl materiál pružný, dobře dýchal a bunda nebo kalhoty dobře seděly i v kombinaci se sedákem.

V nabídce narazíte na softshell s membránou i bez membrány. Membránová varianta lépe chrání proti větru a vlhkosti, ale bývá méně prodyšná. Softshell bez membrány je poddajnější, lehčí a výrazně lépe dýchá, takže se hodí hlavně na lezení v teplejší části roku nebo při intenzivním pohybu. Když se počasí opravdu pokazí, přijde na řadu nepromokavá bunda.

V zimě, při lezení v chladu nebo ve větrném počasí, může dávat smysl odolnější membránový softshell. Do deště bychom se na něj ale nespoléhali jako na jedinou ochranu. A protože se při lezení často střídá pohyb s čekáním, jištěním nebo pobytem ve štandu, vyplatí se mít v batohu i lehkou zateplovací bundu - péřovou nebo syntetickou - kterou rychle přehodíte přes ostatní vrstvy.

Svrchní nepromokavá bunda je u horolezectví kus výbavy, kterému se vyplatí věnovat hodně pozornosti. Musí chránit před deštěm, sněžením a větrem, ale zároveň nesmí omezovat při lezení, práci s lanem ani při pohybu s batohem a sedákem.

Na horolezectví dává největší smysl odolnější třívrstvý laminát z některé z ověřených membrán. Důležitější než samotný název materiálu je ale střih, odolnost a funkční detaily. Bunda by měla dobře sedět i při zvednutých rukou, neměla by se vyhrnovat ze sedáku a měla by zvládnout častější kontakt se skálou.

Zásadní je kapuce kompatibilní s lezeckou přilbou, dobře dostupné kapsy umístěné mimo prostor sedáku nebo bederního pásu batohu a možnost odvětrání, ideálně pomocí zipů v podpaží. Pokud budete v náročnějších pasážích výstupu, často nebude prostor na převlékání, takže dobrá odvětratelnost se opravdu hodí.

Nepromokavé kalhoty jsou neméně důležité. Co naprší na bundu, často steče právě na ně, a při lezení navíc dostanou zabrat od sněhu, skály i maček.

Při výběru máte v zásadě dvě možnosti. Buď sáhnete po lehkých převlekových kalhotách s dlouhými bočními zipy, které oblečete i přes pohorky bez nutnosti zouvání a v batohu nezaberou moc místa. Nebo zvolíte robustnější technické kalhoty, které jsou odolnější, lépe zpracované a pohodlnější pro celodenní použití v horších podmínkách, ale budou těžší a méně sbalitelné.

Na občasné použití jako záloha většinou stačí lehčí převleková varianta. Pokud čekáte mokrý sníh, dlouhé dny v horách nebo častý kontakt se skálou, vyplatí se odolnější kalhoty, které zvládnou víc než jen rychlé přetažení přes softshell.

Rozhodně je ale na místě přiznat si, že třetí nebo čtvrtou vrstvu můžete také vynechat. Pokud budete mít ve výbavě dostatečně prodyšnou nepromokavou bundu, případně budete mít jistotu skvělého nebo dostatečně mrazivého počasí, kdy vám jako svrchní vrstva poslouží softshellová bunda, můžete tak ušetřit nezanedbatelný počet gramů.

Při lezení v horách se často střídá intenzivní pohyb s čekáním, jištěním nebo dlouhým pobytem ve štandu. A pokud se výstup protáhne, může přijít i noc venku, bivak ve sněhu nebo ve žďáráku na malé polici. V takové chvíli je potřeba mít izolační vrstvu, která nezabere moc místa, nebude zbytečně těžká, ale dokáže spolehlivě zahřát.

Při výběru vždy záleží na tom, na jaký typ výstupu se chystáte:

• Lehká péřová bunda se vejde do každého batohu, snadno ji obléknete i pod nepromokavou bundu a nabídne nejlepší poměr hmotnosti, sbalitelnosti a izolace.
• Teplá péřová bunda se hodí do opravdu velmi mrazivých podmínek. Bude naplněna více než 250 g peří a už ji jen tak neobléknete pod bundu.
• Lehká syntetická nebo vlněná bunda nabídnou v lehké variantě bezúdržbovou zateplovací zálohu, která si na rozdíl od peří dobře poradí s vlhkostí.
• Teplá syntetická bunda se nejvíc hodí na vícedenní lezecké počiny, při kterých potřebujete zůstat v teple i po několika bivacích a zároveň je velká šance, že bunda navlhne.

V horolezectví, zvlášť pokud se dlouho pohybujete v zimě, sněhu nebo větru, jsou důležité i správné doplňky oblečení. Jaké to jsou?

Rukavice: Asi nejdůležitější doplněk. Ruce při lezení, jištění, práci s lanem nebo cepíny rychle prochladnou, a jakmile rukavice promoknou, bývá problém. Vyplatí se proto mít víc párů - tenčí rukavice na práci s materiálem, teplejší nepromokavé rukavice do chladu a ideálně ještě jeden suchý rezervní pár. U teplejších rukavic hledejte odolný materiál, zesílenou dlaň a membránu typu Gore-Tex.

Ponožky: Dobré ponožky jsou nedílnou součástí výbavy. Jak říkal už kapitán Dan, pořádně tlustej erár. Zaměřte se na vyšší ponožky ze směsi merino vlny a syntetiky, které dobře sedí v botě, odvádějí vlhkost a netlačí ani po celém dni.

Návleky: Návleky zabrání padání sněhu do bot a zároveň chrání spodní část kalhot před prokopnutím nebo roztržením mačkou. Dobře je vyzkoušejte s botami, které budete používat.

Čepice nebo šátek: Čepice, čelenka nebo nákrčník jsou v horách samozřejmost. Praktický je univerzální tunel, který můžete použít jako čepici, čelenku, nákrčník nebo lehkou kuklu pod přilbu.

U spousty horolezeckých výstupů se můžete spolehnout na zázemí chaty. Tam většinou stačí vložka do spacáku nebo lehký spacák, protože na chatách bývají deky a uvnitř nebývá vyloženě zima.

Při vícedenních výstupech, bivaku nebo spaní venku už ale potřebujete spacák, který nebude zbytečně těžký, půjde dobře sbalit a zároveň poskytne dostatek tepla. Tady si dovolíme tvrdit, že největší smysl dává péřový spacák. Peří nabídne nejlepší poměr hmotnosti, sbalitelnosti a tepelného komfortu, jen je potřeba myslet na ochranu před vlhkostí a šetrné zacházení.

Na rychlé letní nebo alpské výstupy, kde chcete držet hmotnost co nejníž a bivak je spíš nouzová varianta, se hodí lehčí péřový spacák s kvalitní náplní a odlehčeným svrchním materiálem. Bude výborně sbalitelný, ale také citlivější na vlhkost a mechanické poškození, takže se hodí spíš na kratší akce a opatrnější zacházení.

Na zimní lezení, delší bivaky nebo výstupy v horších podmínkách už vybírejte teplejší spacák s odolnějším svrchním materiálem. Nemusí jít nutně o spacák s membránu, důležitá je hlavně vyšší odolnost proti vlhkosti, dostatečná tepelná rezerva a možnost spacák dobře chránit třeba žďárákem nebo vhodným obalem. Hmotnost bude vyšší, ale spacák je jedna z věcí, na které se v zimě nevyplatí šetřit za každou cenu.

Myslete také na karimatku. Bez dostatečné izolace od země vám nebude teplo ani v dobrém spacáku. Do hor se hodí odolná pěnová karimatka z EVA pěny, případně lehká nafukovací karimatka s odpovídajícím tepelným odporem. Na zimní bivaky dává často smysl kombinace obou variant - pěna jako odolný základ a nafukovačka pro vyšší komfort a lepší izolaci.

Můj dům, můj hrad. Ale při horolezectví můžou být potřeba tři druhy stanů. Tím prvním druhem je nezničitelná samonosná kopule z několika prutů s mnohačetným křížením. Takový stan většinou zůstává pod stěnou, nebo jej vynášíte výš, ale neabsolvujete s ním nějaké zásadní lezení. Často váží víc než 3 až 4 kilogramy, a jak jsme napsali, bude skoro nezničitelný.

Druhou variantou je ultralehký lezecký stan, se kterým se vydáváte na samotný výstup. Půjde často o jednostěnné speciály, které budou vážit do dvou kilogramů a konstrukčně budou vypadat jako klasická kopule se dvěma pruty s jedním křížením. Některé konkrétní typy se budou stavět zevnitř, aby samotné postavení stanu bylo i ve špatném počasí co nejbezpečnější.

Třetí variantou je žďárského bivakovací vak, tedy buď nepromokavý obal na spacák, nebo trochu komfortnější jednoduchý přístřešek s jedním prutem. Jde o nejlehčí řešení, ale ne moc pohodlné.

Můj dům, můj hrad. Při horolezectví ale můžete narazit hned na několik typů přístřešků. První variantou je odolná samonosná kopule z více prutů s mnohonásobným křížením. Takový stan většinou zůstává pod stěnou, případně ho vynášíte výš, ale nelezete s ním technicky náročné pasáže. Často váží přes 3 kg, nabídne ale vysokou stabilitu, odolnost a prostor pro delší pobyt ve špatném počasí.

Druhou variantou je ultralehký lezecký stan, se kterým se vydáváte přímo do výstupu. Často jde o jednoplášťové speciály s hmotností do 2 kg a jednoduchou kopulovou konstrukcí. Některé modely se staví zevnitř, aby bylo možné stan bezpečně postavit i ve špatném počasí nebo na exponovanějším místě.

Třetí možností je žďárský bivakovací vak - buď nepromokavý obal na spacák, nebo komfortnější jednoduchý přístřešek s jedním prutem. Je to nejlehčí a nejskladnější řešení, ale zároveň nejméně pohodlné.

Lehký, ale odolný. Jednoduchý design, ale dostatek technických detailů, které lezec potřebuje. Objem zhruba do 45 litrů, úzký střih a zádový panel, na který se nebude lepit sníh. Není toho málo, co se u lezeckého batohu řeší. Pojďme se na to podívat v bodech.

• Tvar - mělo by jít o jednoduchý komín, spíš úzký, aby při lezení a chůzi v exponovaném terénu nepřekážel.
• Konstrukce - ideální je jednokomorová konstrukce se vstupem shora, případně s odepínatelným víkem. Šetří se tak hmotnost a snižuje možnost, že se někde něco pokazí nebo zachytí.
• Zádový systém - měl by být jednoduchý, s kompaktními popruhy a z materiálu, na který se nebude lepit sníh. Záda bývají spíš kratší, aby batoh dobře seděl i nad nasazeným úvazkem.
• Bederák - lehký, kompaktní, s poutky na materiál a ideálně odepínatelný, když je potřeba.
• Technické doplňky - na batoh by mělo být možné připnout cepíny, lano a případně i mačky. U maček vždycky řešte bezpečné uchycení, aby nepoškodily batoh ani ostatní vybavení.
• Materiál a hmotnost - pokud se s hmotností batohu dostanete pod 1 kg, bude to skvělé, ale materiál musí pořád něco vydržet.

Nohy máme jenom jedny, a tak je dobré výběr horolezeckých bot nepodcenit. Boty musí odpovídat typu lezení, podmínkám i mačkám, které budete používat.

Na horolezectví se nejčastěji vybírají tužší boty kategorie C nebo D. Měly by být dostatečně pevné pro pohyb ve sněhu, firnu i skalnatém terénu a zároveň kompatibilní s poloautomatickými nebo automatickými mačkami. U poloautomatických maček je potřeba zadní rantl na patě, u automatických také přední rantl na špičce.

V nabídce najdete odolné celokožené modely, lehčí boty ze syntetických materiálů i zateplené varianty do zimy. Na opravdu chladné podmínky a vyšší hory se používají také dvojité boty s vnitřní botičkou, které lépe izolují a dají se snáze vysušit.

Horolezecké boty mívají tuhou podešev, často s lezeckou zónou na špičce pro lepší stání na skále, gumovou obsázku a obvykle také nepromokavou membránu. Nejdůležitější ale pořád zůstává, aby vám dobře seděly. Zkoušení proto nepodceňte a vyhraďte si na něj dostatek času.

Technické vybavení je u horolezectví základ. Nejde ale jen o to mít v batohu správný seznam věcí - důležité je vědět, kdy je použít, jak s nimi pracovat a jakou variantu zvolit podle konkrétního výstupu. Jinak bude vypadat výbava na letní vícedélkovou cestu v horách, jinak na zimní mixy, ledopády nebo alpský výstup se sněhem a ledem.

Níže najdete základní přehled vybavení, které se v horách nejčastěji řeší. U každé položky se vyplatí přemýšlet nejen nad hmotností, ale hlavně nad tím, jak dobře se vám s ní bude pracovat v rukavicích, ve štandu, v mrazu nebo v únavě.

Technické vybavení samo o sobě nestačí. Než se s lanem, jistítkem, smyčkami nebo vlastním jištěním vydáte do hor, je potřeba umět s materiálem bezpečně pracovat - od navázání přes budování štandu až po jištění druholezce a slanění. Základ najdete v našem článku o metodice vícedélkového lezení. Pokud vás láká lezení ledopádů nebo technické ledové pasáže, projděte si také základy lezení v ledu. Pro alpské výstupy přes ledovec doporučujeme doplnit i základy pohybu na ledovci.

Mačky, nebo také stoupací železa, patří do základní výbavy horolezce všude tam, kde se pohybujete na sněhu, firnu, ledu nebo v mixovém terénu. Správný model vybírejte podle typu výstupu, bot a obtížnosti terénu.

Podle konstrukce bot budete nejčastěji volit poloautomatické, nebo automatické upínání. Poloautomatické mačky se hodí na pevné pohorky s patní drážkou a klasické alpské výstupy. Automatické mačky vyžadují boty s přední i zadní drážkou a nabídnou pevnější spojení s botou, které oceníte hlavně v ledu a technickém mixu.

Mačky s horizontálními předními hroty jsou univerzálnější volbou pro firn, sníh a jednodušší alpské výstupy. Lezecké mačky s vertikálními hroty se lépe zakusují do tvrdého ledu, přesněji stojí na malých stupech a často umožňují nastavení hrotů nebo přestavbu na mono hrot. Jsou těžší, ale v náročnějším ledu a mixech poznáte rozdíl okamžitě.

Cepín je jeden ze symbolů horolezectví, ale jeho výběr hodně záleží na tom, kam se chystáte. Jiný cepín využijete na klasický alpský výstup se sněhem a firnem, jiný na ledopády nebo technické mixové lezení. Proto se vyplatí vybírat podle konkrétního použití, ideálně si různé modely vyzkoušet a poradit se s někým, kdo má s daným typem lezení zkušenosti.

Základní volbou jsou univerzální cepíny, které zvládnou ledovcovou turistiku, firnové svahy i lehčí sněhovo-ledové pasáže. Lezecké cepíny, často označované jako zbraně do ledu, jsou výrazně prohnutější, přesnější a určené hlavně do strmého ledu a mixů. Obecně platí, že těžší cepín se lépe zasekává do ledu, zatímco prohnutější tvar pomáhá v náročnějším terénu. U lezeckých cepínů hledejte výměnné hroty, možnost osazení kladívkem nebo lopatkou a pohodlnou rukojeť pro delší lezení.

Šrouby do ledu využijete při lezení ledopádů, v technickém ledu nebo na alpských výstupech, kde je potřeba jistit v ledu. Při výběru se vyplatí sáhnout po modelech s integrovanou kličkou - zavrtávání je rychlejší, pohodlnější a v rukavicích výrazně jistější.

Do základní výbavy se hodí několik délek. Delší šrouby využijete v kvalitním silném ledu, kratší na tenčím ledu nebo v místech, kde není prostor pro delší šroub. Praktický základ tvoří kombinace délek okolo 22, 17 a 12 cm. Pro lezení ledů mohou být zajímavé i modely s integrovanou expreskou, které urychlují zakládání jištění.

K úvazku: zamyslete se, na jaký výstup se chystáte. Na vícedélkové cestě v kolmé stěně budete často v úvazku sedět, proto sáhněte po nějakém pohodlnějším a lépe nastavitelném. Jedete za zimními mixovými hrátkami na hřebeny Tater? Klidně můžete vzít lehoučký skialpový úvazek, který nic neváží a minimálně vás omezí při normální chůzi.

K přilbě: bez přilby ani krok. Trendem poslední doby jsou přilby z tvrzeného polystyrenu, které efektivněji chrání nejen při pádu kamení, ale i při pádu lezce. Nezapomeňte si pod přilbu zkusit tenkou čepici nebo pružnou kapuci mikiny. A zároveň zkuste přes novou přilbu přetáhnout i kapuci vaší nepromokavé bundy!

K lanům: impregnace není jen něco navíc. Beal i Tendon nabízejí certifikovanou impregnaci lan a vězte, že je velký rozdíl mezi tím, když po dni lezení na sněhu a ledu váží lano stejně jako ráno, a tím, když přibere na dvojnásobek a přes noc zmrzne na kost.

K expreskám: zaměřte se na hmotnost. Ale nejen na ni. Když vyberete lehké expresky, můžete na jednom kusu ušetřit až 50 g hmotnosti. Na druhou stranu se ujistěte, že se vám s expreskou bude dobře pracovat i v rukavicích. Alpskou expresku, tzv. runner, tvoří dvě karabiny spojené vícekrát namotanou 60centimetrovou smyčkou. Hodí se jako skvělé prodloužení jisticího bodu a napomáhá přímému vedení lana.

Ke smyčkám: sešité jsou super. Dyneema v délce 120 cm nic moc neváží a její použití je široké. Zároveň ale počítejte s tím, že v horských cestách často narazíte na staré skoby, kterými třeba smyčka nepůjde jen tak protáhnout. Pak se hodí mít s sebou i několik kusů pomocných repšňůr.

K postupovému jištění: jen zkušenosti vám dobře ukážou, co si kam vzít. Na žule hodně využijete vklíněnce, hexy i friendy, na vápně možná spíš friendy. Myslete na to, že něco mít a nepotřebovat je o trochu lepší než potřebovat a nemít. Better safe than sorry.

Na závěr nezapomeňte na drobnosti, které umí v horách udělat velký rozdíl. Hodit se bude čelovka, protože nástupy, sestupy nebo dlouhé výstupy se snadno protáhnou do tmy. Stejně tak oceníte powerbanku nebo jiné řešení dobíjení, pokud používáte telefon na navigaci, focení nebo komunikaci.

V batohu by neměla chybět malá lékárnička, nouzová fólie, nůž nebo multitool a náhradní rukavice. Na sněhu, ledovci a ve vyšší nadmořské výšce myslete také na kvalitní opalovací krém, balzám na rty s UV ochranou a sluneční brýle s dostatečnou ochranou. Do výrazně sněhových podmínek se hodí i brýle kategorie 4.

Horolezeckou výbavu už máte srovnanou. Teď zbývá vybrat cíl, kde využijete lano, úvazek, helmu, jistítko, karabiny, smyčky i další lezecký materiál v opravdovém horském terénu. Tady je pár tipů na cesty, kde se počítá dobrá příprava, sehraná dvojice a jistota při pohybu ve stěně.