CZK
Už podruhé se snažíme upozornit na české outdoorové značky a výrobce touhle anketou. Její pozadí by se dalo rozdělit na několik fází:
- oslovení výrobci nominuji tři své výrobky
- profíci v Hanibalu z nich vybírají jednoho vítěze, který jde dál do velkého hlasování
- dodavatelé se setkávají na Mariánskohorských boudách v Jizerkách
- zákazníci hlasují o celkovém vítězi
A právě ta třetí část je moje nejmilejší. Loni mi to uteklo, kombinace Omylové varianty od Špeka na věž Anebo, gravitace a vlastní slabost odstartovala několikatýdenní literární soustředění. Do rukou se mi mimo jiné dostává čerstvě vydané Tenkrát v Ráji, chce se mi brečet a zvracet zároveň, ale to jsme odbočili…
Přes louku do lesa . . .
Máme před sebou dva dny a dva večery v podzimních Jizerkách, už TO bývá pohádka. Ale to hlavní je neformální setkání značek napříč českým outdoorem okořeněné účastí několika legend, otců zakladatelů :) To od nich máte ty své letité Raptorky, Vikingy, Patroly, Pumori atd. Často sice konkurenti, ale především lidé, kteří mají stejnou vášeň: být tam venku.
Jedu po vlastní ose. Plán je jasný - vyrazit z Prahy kolem druhé a připravit orienťák na zítřejší dopoledne. Plány jsou od toho, aby se měnily . . . Odjíždím tedy kolem páté, dostat se z centra Prahy na okraj trvá dobrou hodinku, pak ještě pár silničních omezení cestou na Jablonec a jsem zralej na Chocholouška.
Lehce prší, převlékám se do běžeckého, balím deset lampiónů, zapínám čelovku a jde se na věc. Ještě než se dostanu přes louku do lesa mám boty úplně durch, yes! Jediné, co mi dodává energii pro noční bloudění po lese, je pocit škodolibosti, že ostatní to zítra poběží po mně. Takže dál, výš a hlouběji, nebát se toho… :) Hotovo! Deset lampiónů visí, teď už jen zpátky k autu
Každá frajeřina něco stojí...
A sakra, drobná navigační chyba, ale ten hustník se mi už fakt obíhat nechce. Ani krok zpět! Rvu se s těmi smrčky jako Bruce Willis a po chvíli lítého boje se dostávám na druhou stranu. Jsem vítěz! K tomu jsem ale taky durch od hlavy patě, ale co, každá frajeřina něco stojí. Na chalupu se dostávám někdy kolem půl desáté, zábava je v plném proudu.
Jen počkejte: kdo se směje naposled, ten se směje nejlíp! Atmosféra je přátelská, bavíme se o zkušenostech s novým vybavením, co se povedlo a co ne, předáváme reakce zákazníků, vysvětlujeme si “co tím chtěl autor říci” a k tomu občas “cukneme fůrou”. :)
Je tu ráno a královská snídaně. Ale co to vidí oko mé modravé? Venku je krásný podzimní slunečný den, mlha a déšť ze včerejšího večera jsou pryč. Ale co, přej a bude ti přáno. Společně se přesouváme na místo závodu a pak už hromadný start. Většina flegmatiků se nechává strhnout a tak jsou toho nakonec pěkné sportovní výkony. Kouzelně zbarvené Jizerky a na dohled bílé Krknoše - krásné kulisy na to naše pobíhání po lese. Sportovní/outdoorovou aktivitu si tedy můžeme odškrtnout.
A jde se na čolky!
Organizaci Čmelák podporujeme už pěknou řádku let a nejen, že pravidelně pošleme nějaký ty kačky, tak se taky snažíme přidat ruku k dílu. Letos jsme společně s našimi dodavateli vykopali dvě luxusní tůně, které by měly místním čolkům a dalším obojživelníkům poskytnout prostředí pro pohodový život a komfortní páření :-D
Všichni vyměnili klávesnice a chytré telefony za lopaty, krumpáče a holiny a pár hodin si čistili hlavy ve prospěch drobných živočichů. Po sesbírání orienťáku jsem se přidal k ostatním a chvíli se kochal prací. V běžeckých teniskách to postávání v mokřadu nebylo nic extra. Nicméně se ukázalo, že ani vysoké holinky nemusí stačit, když člověk šlápne, kam nemá. Kdo neviděl, tak neuvěří :D
Odpoledne probíhá hlavní část programu, předávání cen za vybrané vítězné produkty jednotlivých značek. Z nich jste pak následně měli možnost hlasovat o celkovém vítězi pro rok 2016. Každý vítěz je představen v krátkém videu, skoro jak při předávání Oscarů, to se klukům povedlo. Předávají se dřevěné kostky a brzy se ukáže, kdo z koho.
Někteří odjíždí, není divu, mají to domů víc jak čtyři hodiny cesty. Kdo zůstal, dává si neuvěřitelné hovězí po burgundsku s karlovarským knedlíkem, posádka kuchyně bere všechny michelinské hvězdy a my u stolu dohadujeme, zda by se člověk s tímhle talířem v pražské restauraci dostal pod tři stovky. I dnes večer se diktuje napříč českým outdoorovým trhem a k tomu si užíváme kytarovou euforii.
Když se ráno vracím mezi živé, pár dodavatelů už je pryč. Zpátky se vrátila mlha a jemný deštík, ideální čas vyrazit na výlet nebo za lezením. Cíle jsou různé: Protržená přehrada, Jedlové vodopády nebo Čertův kámen (ano i dnes, třetí den po sobě, mám boty úplně durch, jupí).
Závěrem ještě jednou díky všem zúčastněným! Hanibal dál bude fandit českým značkám a českým výrobcům obzvlášť. Myšlenka Hanibal Czech Outdoor Awards je dobrá, ale zároveň si uvědomujeme, že ještě máme rezervy. Takže za rok znovu a ještě lépe! :)
-Matouš
