CZK
Nedávno jsme byli v Krušných horách na víkend. V pátek vedro k padnutí, všichni na lehko a v sandálech. V sobotu ráno bylo na ralešiništích Boží Dar 3°C, lehce pršeno a foukal pořádný vítr. To už je slušný rozdíl teplot. Přesto jsme vyrazili…
Měli jsme nějaké teplejší věci a hlavně věci do deště. Ty nosíme pořád s sebou. Prostě jsme to poskládali z toho, co bylo k dispozici. Pohorky, funkční prádlo, fleecky, tepláky a navrch zkrátka něco nepromokavého. Nemám pocit, že by dětem bylo zima, ani že by vypadali jako hastroši.
Kdybyste to chtěli vědět, tak malá slečna nosí: bundu Warmpeace Bongo, mladík batůžek Boll Roo.
Jenom ten hrozný vítr. Tak jsme nasadili kapuce (někteří všechny kapuce co měli :-). Syn (3,5 roku) mi povídá: „Tati mně je hrozná zima.“ Koukám jako blázen: “Zima? A na co je Ti zima?“ „No na oči!“ Aha, tak jsem vyndal šátek co měl na krku a navlékl mu ho přes obličej. Přes to kapucu softshelky a bylo to vyřešeno. Cestou byly pěkné info tabule, nějaká zábava, čaj z termosky, … Zkrátka to šlo. Lhal bych, kdybych říkal, že to byl nejlepší výlet. Ale dalo se to zvládnout relativně v teple a v suchu.
Táta má na sobě: Tilak Stinger, kalhoty Directalpine Defender, boty Columbia Master of Faster.
V takovou chvíli většinou nemáte po ruce rukavice. A jak by se hodily, když pořád někdo hází kamenem, šermuje klackem a sbíra vše okolo cesty? Naštěstí byly v batohu silné náhradní ponožky. Nevypadalo to zrovna elegantně, ale jako rukavice posloužily výborně. A i šermovat s klacky se v nich dalo.
TIP za všechny: Nepromokavé pohorky jsou skvělá věc. Je v nich zábava. Už žádné: „Neskákej do té kaluže. Budeš mít mokré boty a bude po výletě!“ Děti v nich „vymetou“ každou kaluž, potok, bláto. Jsou v suchu a klidu. Nikdo je neokřikuje, že něco nesmějí. A stačilo tak málo, abychom tyhle zážitky, zkušenosti, fotky, … neměli. Stačilo říct: „ Je tam hrozné počasí. To se nedá s dětmi zvládnout.“
