Jak že velký?
Tak velký, že se nevejde do normálního kina a již několik let se odehrává v multikině. Kde kdo si řekne: „Fůj, multikino v obchoďáku“. No je pravda, že to vypadá trochu jako nájezd péřovek a pohorek na lodičky a kabelky. Ale je v tom určité kouzlo nepatřičnosti. A protože příjemnou klubovou atmosféru zcela jistě nevytváří prostředí, můžou za ni lidi: organizátoři, dobrovolníci i návštěvníci.
Byl to můj první multikinový festival. Postrádala jsem hospůdku, či kavárnu, kde by se po promítání všichni sešli. Ale na druhou stranu mělo to i svá plus. Třeba, že sál pro 450 lidí se sakra využije, když jsou hosty taková esa jako Sasha DiGiulian a David Lama. Nebo, že mrknout na Metanoiu na mega plátně se super zvukem není vůbec k zahození. (Jo a mimochodem tenhle film doporučuji. Není náhoda, že vyhrál hlavní cenu.)
Krom toho, že je to velký festival, je to i moderní festival. Alan Formánek, totiž organizuje také VIMFF (Vancouver International Mountain Film Festival), takže ty nejžhavější novinky přiveze rovnou i do Blavy.
A na závěr něco osobního. Musím poděkovat za pozvání na Hory a mesto. Za celovečerní prostor pro mou přednášku s filmy a za super péči.
A za celý islandský tým děkujeme porotě, která v našem filmu Fyrst objevila, to co jsme se snažili sdělit. Vítězství v kategorii „vzduch“ si moc vážíme.
- Ančekanče