CZK
Doba je zrychlená. Chceme vidět spoustu věcí, ale máme omezený čas. Jak vše urychlit a ještě si dát do těla? Fastpacking.
Kungsleden je oblíbená dálková trasa v severním Švédsku. Dobře značená a místy i s perfektním zázemím. Může se jít klidně i měsíc. Já mám na ni 10 dní. Tak uvidíme.
1. den Abisko - Alesjaure
Pěkná pěšinka, všude kolem břízy, občas mostek či dřevěné chodníky typické pro severské cesty. První den zvládám skvěle. 34 km a cítím se v pohodě. Mám předem zamluvené a zaplacené ubytování v chatě Alesjaure. Vypadá to spíš jako osada uprostřed ničeho. Chata má i obchůdek, kde si kupuju skrovné zásoby. Jídlo se snažím mít na cca 1,5 dne - snídaně kaše, oběd tortila a sýr/sušené maso, večeře dehydratované jídlo nebo večeře v ubytování.
Chatárka mě varuje, že mě zítra čeká sníh. Přikývnu a nenechám se tím rozhodit.
34 km, ↗ 665 m
2. den Alesjaure - Kaitumjaure
Kvůli sněhu vstávám brzy. V plánu je 50 km. A za mě je to jedna z nejhezčích částí treku. Okolo mě jsou hezké roztomilé kopečky flekaté posledními zbytky sněhu. Užívám si to. Cesta začíná stoupat a podle předpovědi se objevuje souvislý sníh. Úsek není dlouhý, ale sníh je rozbředlý a hluboký. Občas se propadnu opravdu hluboko. Naštěstí to mám rychle za sebou.
Dnešní noc se usídlím v chatě Kaitumjaure. Po dnešku mě začíná tahat za kolenem. Uvidí se jak to půjde dál.
50.5 km, ↗ 789 m
3. den Kaitujaure - Saltoluokta
Třetí den mě čeká první přejezd loďkou přes jezero (na celém treku jich je 6 plus jedna zátoka). Platím 150 SEK. Siláci jezero mohou převeslovat. Po vyběhnutí kopce na druhé straně jezera se mi otevře krásný výhled na národní park Stora Sjöfallet. Nádhera. Žvýkám gumové bonbony a je mi fajn. Následuje úsek dlouhý 30 km po asfaltu. Mé ambiciózní já ho chtělo přeběhnout, ale dneska raději ne. Za bus se platí 200 SEK a přijíždí okolo 3. hodiny. Vysadí mě u dalšího přívozu (175 SEK, nedá se převeslovat), a pak mě čeká nejlepší část dne. Nádherné ubytování v chatě Saltoluokta. Krásné místo, dobrá večeře i s kulturním zážitkem. Naprosto skvělé a příjemné zakončení dne.
23.5 km, ↗ 716 m
4. den Saltoluokta - Aktse
Ráno se mi vůbec nechce vstávat. Nejradši bych na tom krásném místě zůstala několik dní. Jenže by to neuneslo moje ego ani moje peněženka. Mám tu objednanou i snídani a oběd s sebou. Po třech dnech se tedy konečně najím i něčeho čerstvého. Necelých 20 km za Saltoluoktou mě čeká další jezero. Loďka má pravidelné odjezdy nebo po domluvě (v pravidelný čas 300 SEK, jindy 450 SEK - cash). Mám štěstí a díky jednomu cizinci, mám loďku domluvenou téměř v můj příchozí čas.
Je šílené horko. I tady za polárním kruhem je 30°C. Pálím se. K chatce Aktse tak docházím úplně vysušená a vyčerpaná. Dusno a spousta komárů. Zjišťuju, že jsem minula jednu z nejznámějších pohledů treku Kungsleden - údolí řeky Rapadalen. Bylo to 12 km navíc. Je mi to trochu líto, ale vím, že bych to dneska stejně fyzicky nezvládla.
28.6 km, ↗ 804 m
5. den Aktse - Kvikkjokk
Hned z kraje dne další loďka (300 SEK, platí se v obchůdku chatky Aktse, lze převeslovat). Po dvou kratších, pomalejších úsecích noha celkem drží, tak zkouším i popobíhat a cítím se fajn. Jen to horko. Celých zbylých 21 km se těším na teplou večeři a postel v chatě Kvikkjokk. Je to první větší osada, ze které se lze snadněji dostat do civilizace. Mnozí tu Kungsleden končí nebo začínají. K večeři mě čeká sob na víně a moc příjemný pokec s jedním Švédem.
36.9 km, ↗ 676 m
6. den Kvikkjokk - Vuonatjviken
Zde, v Kvikkjokku, bych řekla, že končí severní část Kungsledenu, která patří mezi tu nejoblíbenější. Od Kvikkjokku začíná taková prostřední, méně frekventovaná část s mnohem méně příležitostí se ubytovat nebo něco koupit. Takže další ubytování mám až za šílených 65 km.
V Kvikkjokku je opět jezero a loďka zarezervovaná předem přes email (350 SEK, cash, nelze převeslovat). Převozník je milý a zaveze mě i k hezkým peřejím. A pak už jen dlouhé ťapání, sem tam popoběhnutí s horkým sluncem nad hlavou. Není to špatné prvních 40 km, pak je to čiré utrpení. Úplně zmasakrovaná docházím k rybářské osadě Vuonatjviken. Ubytování mám opět zamluvené předem. Dostávám postel, sprchu a možnost snídaně, plus platím přejezd posledního jezera (400 SEK, kartou, nelze převeslovat).
65 km, ↗ 1608 m
7. den Vuonatjviken - Pieljekaisestugan
Mám krizi. Jsem vyčerpaná. Psychicky, fyzicky. Podle plánu mám ujít 45 km. Před městečkem Jakkvik je ještě 300 m dlouhá zátoka, která se musí převeslovat. Potkávám dva kluky, kteří mě převezou. V Jakkviku pak hodnou chvíli sedím před supermarketem, jím skořicové šneky a přemýšlím, jak a moc všechno bolí. Ale plahočím se dál. Neplánovaně přespím v nouzové chatě Pieljekaisestugan. Chata je krásná, vším vybavená i postelema. K večeru mi udělá radost los, kterého zahlédnu v lese.
26 km, ↗ 840 m
8. den Pieljekaisestugan - Adolfström
Citelně se ochladilo až si nandavám i rukavice. Příjemná změna, ale o moc líp se mi nejde. Původní plán včerejší etapy byl dojít až k ubytování Värdshus Bäverholmen. Nicméně ve vesnici před ním se dozvídám, že je pravděpodobně zavřený, a tak to raději zabalím a zůstávám tam - Adolfström. Odpočinkový den se hodí. V místním obchůdku lze koupit nejen něco k jídlu, ale i ubytování. Je to jedno z mála míst, kde přímo vyžadují platbu v hotovosti. Nevadí, jsem na to připravená. U obchůdku se najednou sejdeme 4 cestovatelé se stejným záměrem, a to přejít Kungsleden. Jen na to jde každý jinak. Navzájem si říkáme rady a tipy, a je fajn vědět, co mě přibližně čeká.
14 km, ↗ 200 m
9. den Adolfström - Rävfallsstugan
Ráno se mi vůbec nelíbí můj kotník. Je napuchlý, stejně jako celé pravé lýtko. Jenže čekat dva dny na bus se mi nechce. Takže prostě jdu. Přesně za 11 km se svalím na dřevěnou podlahu další nouzové chatky (Badasjåkkå Rastskydd) a čekám až mi splaskne kotník. Vymýšlím, co se dá dělat dál. Za 38 km je další vybavená chata…okay, to zní dosažitelně. V 7 večer se zvedám. Využívám celonočního světla a mažu. Nejdřív rázněji s hudbou, potom o něco pomaleji. Nevím, co mě táhne dál, ale paprsky půlnočního slunka jsou nádherné. Docházím do Rävfallsstugan o půl třetí ráno s třesavkou v nohách, kyčle sotva drží, kotník…drží. Bolí všechno.
Stugan je označení pro prostornou a hezky vybavenou nouzovou chatu, většinou s postelemi a kuchyní. Rastskydd je spíš taková útulna s kamny, bez postelí a kuchyně (vypozorováno).
11.3 km, ↗ 159 m/38.5 km, ↗ 779 m
10. den Rävfallsstugan - Ammarnäs
Takhle to dál nejde. Jsem ve skluzu dva dny a fyzicky úplně na dně. Chodit moc nemohu. Chladím se v řece a je mi smutno z nedosaženého cíle. Ne vždy se rychlost vyplácí.
Z městečka Ammarnäs začíná zase záživnější 80 kilometrová pasáž Kungsledenu, která končí v Hemavanu jako celý trek. No tak snad někdy příště a více “take it easy”. Ach jo.
19 km, ↗ 86 m
Trasa je daná a dobře značená. Moje etapy, dle původního plánu, jsou zde.
Na co je dobré myslet:
- Vyplatí se stát členem ve švédském turistickém klubu (485 SEK). Noc na chatkách pak vyjde o 100 SEK levněji. Web turistického klubu
- Letní sezóna trvá od konce června do poloviny září. Mimo letní sezónu přívozy nejezdí! Zimní sezónu mají taky, to můžete vyrazit třeba na skialpy.
- Signál dost často chybí. Hodí se mít s sebou GPS Tracker. Zvlášť, když jdete sami
- Ve Švédsku funguje velice dobře dopravní spojení vlakem nebo autobusem. Nejsou levné, ale dostanete se pohodlně téměř kamkoli. Vlak se vyplatí kupovat předem. Na dlouhé cesty si doporučuju připlatit, koupit si lehátko a pohodlně se vyspat. Web vlaků
- V autobusech lze platit kartou a jízdenku je možné koupit rovnou u řidiče. U cest autobusem se vyplatí koupit v prvním autobuse až do místa určení. Čím delší cesta, tím jízdenka vyjde levněji. Web autobusů regionu Västerbotten
Co si Kačka sbalila?
Batoh Rab Aeon Ultra 20 měl všeho všudy 6 kg. A co jsem měla v něm nebo přímo na sobě:
