CZK
Oblečení
Tak jo, začnu tím, co na fotce vůbec není. Tím hlavním. I kdyby nic jinýho, bez oblečení bych byl prostě nahranej. Jestli jsem měl něco navlečenýho pořád na sobě, jako dycinky, teda neustále, imrvere, furt, permanentně a nonstop, je to triko High Point Code. Na hotelu, na treku, v bejzu i během lezení. Ani na noc jsem jej nesundával. Mám jen jedno a mám tak za to, že to je ten hlavní důvod, proč nemám tolik kamarádů. Musím si opatřit druhý, abych mohl to první občas vyprat.
Na tohle triko pak obvykle od bejzu vejš navlíkám rolák z merina od Devoldu. Ten nesmrdí nikdy. Miluju ho. Stejně jako galoše a ponožky z merina. Jsem celej takovej týpek ve vlně. Až budu velkej, třeba budu i ve vatě.
Až do bejzu je to brnkačka. Tenisky, tričko, mikča, tříčtvrťáky. Večer péřovka a kulíšek, jinak nic důležitýho. Péřovku nosím zásadně lehkou skladnou, ale teplou - od Patizonu. Mám totiž strašně rád lečo a už jen ten název mi jej připomíná. Mám od nich taky spacák a laškovnou čepici.
Od bejzu vejš je klandra jako hovado. A fouká, sněží a všechno to, co nechceš. Takže nasadím péřovej komplet (ano, je to kombinéza MC Eweresta! pozn. red.) a je to vyřešený. Ten můj zůstal v třetím výškovým táboře a já moc doufám, že ho ještě někdy uvidím. A že nebude v trhlině.
Jo, a mám taky rukavice. Ale teď už jen o jednu míň a tak tohle píšu omrzlejma prstama. Ale o tom se ještě dočtete.
Jídlo a vaření
Je to jednoduchý. Na treku Ti dají najíst. V bejzu Ti dají najíst. Takže jsem pořád přežranej, dokud nevytáhnu paty z bejzu. A tam se láme chleba. Teda žádnej chleba se neláme, i když by přemrzlej chleba nebyl problém zlomit. Žádnej chleba se tady moc nejí.
Tam nahoře každej jí něco úplně jinýho. Já kombinuju cokoliv od trutnovských Adventure Menu a taky malinovou kaši, co kupuju ani nevím kde. Hlavní je mít s sebou hodně kafe a taky vařič, kterej funguje rychle i nahoře a umí udělat vodu ze sněhu. Všichni vaříme na Jetboilu a je nám dobře. Občas má někdo MSR a je mu taky dobře. Hlavně je nezapomenout lahev s plynem a zapalovač. To pak není vtipný. Vůbec to není vtipný.
Vybavení
Vidíte ten provázek s dvěma karabinami? Tak ten mi uvázal před šesti lety na K2 Shindji a roztřepené konce opálil zapikem. Nikdy jsem to nerozmotal a na tom provázku jsem od té doby visel na všech velehorských výpravách, protože to bylo snažší, než se učit nějaký tydlecty uzlíky. Až mě budou spouštět v rakvi do díry, tak ta rakev bude viset na tomhle provázku. Pak jen votevřou víko a hoděj mi ho tam. A bude to.
A vidíte můj sedák? No jasně, že nevidíte. Je malej. Jsou to takový tangáče pro pitomce na horách. A pak mám ještě od dob K2 půjčenou helmu a cepín od kamaráda Michala. Říkal, ať mu to vrátím, až něco pořádnýho vylezu. Zatím jsem nic pořádnýho nevylezl, takže si to ještě nechávám u sebe. A mačky? Jmenují se fakýři. A jsou to takoví moji fakýři. Mám je rád.
Fotografická výbava
Vidíte na snímku ten jedinej foťák? Ne, nejsem magor. Měl jsem dva. Ale úplně novou a lehkou bezzrcadlovkou Nikon Z30 jsem udělal naprostou většinu práce - něco kolem sedmi tisíc fotek! Fotil jsem setovými objektivy 16-50 a 50-250 a bylo to skvělý! Jasně, v jedničce jsem měl nechanou Nikon Z7 II se světelnými skly, ale na lezení jsem si prostě vzal prcka a bylo. Akční kamery jsem použil dvě - obě od Insta360 a změna oproti loňsku byla i dronů. DJI FPV jsem letos ovládal výhradně už v akrobatickým režimu a vzal jsem s sebou další novinku na trhu - DJI Mini 3 Pro. Výrobce uvádí, že to lítá do 4000 metrů nad mořem. Tak já tvrdím, že to lítá i v 6700, jen to občas přistane jinam, než by člověk čekal. Ale o tom až příště :-)
Text a foto: Petr Jan Juračka
