Měna
Česká koruna CZK
Euro EUR

Upozorňujeme na změnu sváteční otevírací doby: ve středu 28. 9. jsou všechny prodejny zavřené. Rezervace Vám prodloužíme do pátku 30. 9. 

Poradíme vám s výběrem
+420 220 920 820(všední dny 08:30 - 16:30)

Nezapomněli jste na něco?

Nákupní košík

Zavřít

V košíku nemáte žádné zboží.

Upozorňujeme na změnu sváteční otevírací doby: ve středu 28. 9. jsou všechny prodejny zavřené. Rezervace Vám prodloužíme do pátku 30. 9. 

Jak na Trail du Mont Blanc?!

Blog

29. srpen 2022

Jak na Trail du Mont Blanc?!

Andrea se vrátila z jednoho nejpopulárnějšího treku v Alpách - Trail du Mont Blanc. Vy se tam teď můžete vydat skrze její fotky a řádky. Pojďte zjistit víc o téhle ikoně mezi pěšími túrami!

Co zaznělo v outdoor komunitě dřív? Univerzální, nebo Tour du Mont Blanc?

Je to těsně, ale podle četnosti lidí na trase přece jen sázím na tenhle trail procházející Francíi, Itálíi a Švýcarskem.

S čím na treku počítat?

  • S davy lidí – o TMB se říká, že patří k těm nejhezčím z celé Evropy. Kdo by nechtěl vidět to nejhezčí ve 170 km rozdělených do úseků, které můžete, ale nemusíte jít (ne)pohodlně natěžko?
  • S dostatkem vodních zdrojů – i tenhle benefit přispívá ke zvýšené návštěvnosti. Na jednotlivé etapy stačí litrová lahev, kterou průběžně doplníte klidně několikrát za den. Pokud si rádi sáhnete na vyprahlé dno, a pak se plácáte po zádech, jak jste s tou žízní kapkou vody z navrtané břízky zametli, pak tady spokojeni nebudete. (A vůbec, ať vás ani nenapadne navrtávat břízky!)
  • S možnostmi dokoupit zásoby jídla – ať v refugiích, tak přilehlých samoobsluhách.
  • S eury – jak ve Francii, Itálii, tak i Švýcarsku lze platit eury. V některých kempech dokonce zaplatíte i kartou.
  • S kravskými zvony – jestli si myslíte, že si v závěru etapy schrupnete v tichosti ve stanu a užijete si osmihodinový spánek, pak si vzpomeňte, že jsem vás varovala. Kravské zvony vám budou v uších bimbat i na místech, kde byste to nečekali.
  • S drahými influ okamžiky ve Švýcarsku – jo, takže vy byste si rádi zastreamovali ty bimbající zvony švýcarské hověziny? Tak zaplať! Ten, kdo tvrdí, že ho unboxing ovčího sýru ve Švajcu nestál jmění, přehlédl fakturu od operátora.
  • S průměrným převýšením 1200 m na den.
  • S tureckými záchody – asi nejsmutnější část celé akce.
  • S parkingem zdarma po celou dobu treku.
  • Teď když jste se nachytračili, pojďte zjistit, jak chytrý jsme byli my.

 

170 km, 10 000 m převýšení na TMB v 9 dnech

1. den Les Houches – Les Contamines (Camping le Potentet)

Nahecovaná partička čtyř lidí přijíždí do Chamonix – meky horolezců. Auto necháváme těsně vedle, protože do zmíněné skupiny nepatříme. Parkujeme v Les Houches na místě pro TMB hikery a s hrdostí na svůj původ odcházíme bez placení.

Na trasu se vydáváme s vědomím, že budeme moknout celý den a taky všech dalších 8 dní. Vyťapáváme první metry, vtipkujeme, jak jsme na tom špatně s fyzičkou a přicházíme o první trekingovou hůl.

Někde mezi kopcem a kopcem hlásí příjezd Tramway du Mont Blanc. Škrábeme se na hlavě, dělíme se o svačiny a jako spokojená rodinka pokračujeme v cestě.

Etapa číslo jedna zdá se být poněkud nezáživná, takže se vidíme v kempu (Camping le Pontet).

Pravděpodobně proto, že byl výběrčí daní krutým deštěm zatlučen do země jak stanový kolík, usnuli jsme bez placení.

Nocleh: 0 € (kemp je plně vybaven od zásuvek po toaleťák)
 

2. den Les Contamines (Camping le Potentet) – Les Chapieux (Auberge Refuge de la Nova)

Startujeme na asfaltu, do kopce se ani moc netrápíme, stoupání je pozvolné. Cestou nás míjí několik terénních taxíků, které převáží bagáž vyznavačů ultra ultralightu. Vyhýbání se jim je poněkud otravné a celkový dojem z pobytu v přírodě tím trpí.

S příchodem k Refuge de Nant Borrant konečně poznáváme, že jsme v Alpách. Louky, krávy (a tady to začíná!), horské hřebeny.

No, ty krávo, už nebimbej.


Kousek odsud by měl být plac, kde lze bezplatně (a bez jakéhokoliv zázemí) složit hlavu. Osobně netestujeme a jdeme směrem ke Col du Bonhome (2 329 m.n.n.), kde na nás už čeká několik mraků s plnou nádržkou. Na hřebeni nejsme vítáni, a tak prcháme, než z nás blesky udělají poctivý škvarek.  

Poznámka v zápisníku zmiňuje osla osedlaného pórkem. Velkým množstvím pórku.

Závěrečný sestup do sedla v les Chapieux vede buďto přes silnici, nebo – a teď se podržte – přes kravský výběh. Tak tohle opravdu nikdo nečekal. Vstupujeme do výběhu, v uších bimbamy a sestupujeme k pivu.

Nocleh: 0 € (kemp je v těsné blízkosti refuge, zdarma lze využít toalety, sprcha není).

3. den Les Chapieux (Auberge Refuge de la Nova) – Courmayeur (Hobo camp)

Počkej, teď jde vidět. Počkej, teď jde vidět ještě trochu víc. Počkeeej, teď je ta mlha pryč úplně, teď jde vidět nejvíc! 
A počkej, ještě mě vyfoť tady, jak ho jako že držím za špičku!

Tento den si zapamatujeme jako den, kdy jsme málem stihli vyfotit Mont Blanc, aniž by před ním pózovaly desítky lidí.

S prsty unavenými od mačkání spouště opouštíme Col de la Seigne (2 516 m.n.m.) nejvyšší bod dne. Druhá část cesty je už jen z kopce až do kempu. Okolní krajina a její vodopády tvoří dokonalou podívanou. Tolik pestrých a energii dodávajících barviček. Pche, kam se na to hrabe Photoshop.

Spíme v kempu Hobo, kde nám to tentokrát zadarmo neprojde.

Nocleh: 35 € / 4 osob včetně dvou stanů, kemp je vybaven líp než kdejaká pětihvězda (teplá voda ve sprchách, možnost dobít si elektroniku, velké vařiče k zapůjčení, za poplatek pračka). Nechybí ani klasické záchody, takže svět je v pořádku.

Pár metrů od kempu Hobo (doprava, rovně, rovně a doprava) je jiný kemp, kde je i drobná samoobsluha, lze zakoupit pečivo, mléčné výrobky, ovoce, zeleninu. Lze platit kartou.

4. den Courmayeur (Hobo camp) – Tronchey (Camping Tronchey)

Čtvrtý den je trochu oříšek na plánování. Ujít štreku až do La Fouly (cca 37 km) nebo si dát kratší vzdálenost, primárně městem a po silnici? Rozhodnutí přenechávám někomu s orientačním smyslem, užívám si poslední parádní výhled z kempu Hobo na hory a dvojici chlapíků, kteří zapomněli na existenci opalovacího krému.

Kousek od Refugio Bertone parádní výhled na kopec č. padesát a taky jedno propocený hanibalí tričko.

Nocleh: 40 € / 4 os vč. 2 stanů., v kempu sprchy, zase turecký záchody, drobná samoobsluha (ranní pečivo nutno nahlásit večer před).

5. den Tronchey (Camping Tronchey) – La Fouly (Campig des Glaciers)

Ráno nás probírá slušný liják, kvůli kterému odcházíme až po 10. hodině. O švýcarské straně se říká, že patří k těm méně záživným. Terénní taxíky nahrazují cyklisté, asfalt ve značné míře setrvává (pokud ale zvolíte alternativní trasu vyhnete se mu, jen je to delší).

Mně se tu naopak líbí moc, zejména výstup na Grand Col Ferret (2 537 m.n.m.) kolem Refuge Elena je nádherný, leč výživný.

Cestou už nás zahřívají nejen výškové metry, ale i sluníčko, které má na kopcích fakt grády. Informace jsou v horách cennou komoditou, proto si stále připomínáme, že spálené podkolenní jamky jsou velký špatný. Mažeme se tak, že o pár dní později žádný až minimálně jeden člen výpravy vypadá jak dalmatin. (Tipnete si kdo zflekatěl?)

Docházíme do Švajcu, kde na nás čeká luxus numero uno.

Nocleh: 49 franků (1 261 Kč) / 4 os. vč. 2 stanů, teplá sprcha, toalety, fén, klubovna s televizí, stolními hrami, možností zdarma dobít vše potřebné. Wifi zdarma (využijte toho, jinak zapláčete jako dva z nás – tipujete, kdo zaplakal?)

6. den. La Fouly (Campig des Glaciers) – Champex (Realais d´Arpette)

Den trávíme  převážně v městě tvářící se jako skanzen. Až na to namotivované sluníčko moc pěkná kulturní vložka.

Tuhle část hodnotím jako hůře značenou, ale nejzásadnější bod – jezero Lac de Champex nacházíme, odoláváme letní koupačce a v počtu dvou lidí vyrážíme najít zbylé dva členy výpravy.

Od jezera do kempu vede pohodová cesta podél potůčku na střídačku s méně pohodovou cestou, která je poctivě zarostlá a nepřehledná.

Do kempu nakonec přicházíme před druhou dvojičkou, zjišťujeme situaci ohledně nocování a následujícího dne. Připíjíme pivem. Švýcarské pivo není Plzeň, přesto dávám 10 z 10.

Nocleh: 15 franků / os., lze platit kartou.

7. den Champex (Realais d´Arpette) – Trient (Camping du Stand)

Pro sedmý den volíme náročnější alternativu a jdeme průsmykem na Fenêtre d'Arpette (2 665 m.n.m.), do tzv. okna.

Tenhle úsek je jediný, kde doporučuju vyrazit s větší zásobou vody, cestou žádný zdroj není, což se může v parném létě nehezky vyplatit. (Uhodnete, komu z naší čtyřky se to nevyplatilo?)

Začátek trasy vede vysokou trávou, která postupně ubývá, mění se v šutry a vy se tak najednou cítíte jako kamzík. Těsně pod vrcholem začíná být úsek náročnější a z chůze se spíše stává šplhání a plazení se po kamenech. 
Na vrcholu a cestou z něj registrujeme víc českých vět, než ve skutečnosti vyjde z úst kohokoliv z naší partičky. Chvilku přemýšlíme, zda nejsme na Václaváku.

Sestup dolů je nekonečný a vede po kamenité cestě. Rozhodně nevyhledávám žádné opičárny jako lana nebo řetězy, takže si hezky pěkně nahlas zakleju, když si všimnu, že mě jeden takový úsek zrovna čeká.

Spíme v Camping du Stand (na mapách.cz není k vidění, na googlu ano). Je tam sociální zázemí (nejsou sprchy), můžete si tam i pogrilovat selátko, upéct buřta, nebo po našem vzoru uvařit vodu a zalít Adventure menu.

Původně zamýšlíme jít 10 dní a vyhnout se více jak 30km úseku poslední den (kdo chce smrdět dalších 8 hodin v autě, žejo?), nakonec ale vítězí “doma je doma” .

Nocleh: 4 € / os.

Do kempu se hodí:

8. den Trient (Camping du Stand) – Chamonix (Camping du Glacier D'Argentiere)

Za drobného deště vyrážíme na poslední přespávačku tohohle treku. 
Dneska to bude velký odpočinkový, ale to ničemu nevadí. Chceme hodně jíst. Začínáme tradičně po asfaltu.

Pěkně si namočíme nožičky a ručičky, přesto si užíváme každý zablácený krok. Cestou přes Col des Posettes na Aiguillette des Posettes (2 201 m.n.m.) sluníčko vystrnadí mraky a my si tak užíváme ty nejhezčí výhledy z celého přechodu. (Tipnete, kdo tohle z naší čtveřice tvrdí?)

Kemp luxus numero due.

Přichází slušná buřina, která nás zahání do stanů.

Nocleh: 10 € / os., vymazlený soc. zázemí, které se vám nechce opouštět, pračka, zrcadla i pizza.

9. den  Chamonix (Camping du Glacier D'Argentiere) – Les Houches

Utíráme slzy a balíme mokré stany. Poslední den na cestě začíná nejtěžším rozhodováním –  krátké kalhoty, nebo dlouhé? Krátké, dlouhé, krátké…

Ještě před odchodem na akci jsme dostali tip – dojít na Le Brévent. Jeden člen výpravy o téhle vyhlídce mluví tak často, jako v uších znají kravské bimbamy, a tak se vydáváme na vrchol. A na pivo.

Kopečky posledního dne jsou poctivé, ale s rozhýbanýma nohama je bereme jako schody po dvou. Časově jsme na tom tak dobře, že si během cesty uvaříme kafíčko a plácáme se po zádech, jací jsme borci.

Po pár kilometrech přichází nehezký pohled – žebříky. Hodinky s měřičem stresu se jednomu členovi (tipnete si jakému?) rozhoukají na poplach.

Na Le Bréventu pivákujeme, zdravíme Mont Blanc a mizíme, než nás udupou davy vystupující z lanovky.

Sestup je z kopce. Kolena už ani nevědí, jaká je jejich původní funkce a jedou na autopilota. Dva členové mají větší hlad než druzí dva členové a proto hrají hru „Neomezený budget v all inclusive hotelu“. S okurkami na očích objednáváme čokoládu, pizzu a ovoce. (Tipnete si, komu nejvíc kručelo v břiše?)

Stojíme před slavobránou v Les Houches a nechápeme, co se děje. 
Kudy vede další alternativa?

Shrnutí:

TMB je bezesporu hezký trek. Cestou je spousta možností, kde složit hlavu, ať už to jsou kempy nebo refugia. Spaní mimo vyznačená místa jsme nezkoušeli, ale byli jsme místními informováni, že:

ve Francii jsou ke spaní na divoko nejbenevolentnější a lze tak spát alespoň 100–200 m od komunikace, to se nevztahuje na národní parky a chráněné lesní oblasti, ustláno můžete mít od soumraku do východu slunce,

v Itálii je divoké spaní zakázáno, tolerováno je v nadmořské výšce nad 2 500 m, a to od soumraku do východu slunce,

ve Švýcarsku je spaní mimo tomu určená místa zakázáno, a to bez výjimky. Můžete však zkusit obvolat jednotlivá refugia a zeptat se jich, zda vám povolí postavit stan u nich. My to zkoušeli, ale s pozitivním výsledkem jsme se nesetkali.

Pokud chcete jít sami, ale zároveň být mezi lidmi a využívat výhody blízké civilizace, je TMB tou pravou volbou. Pokud jen chcete zkusit vícedenní přechod v nádherných horách s malým, lehkým batohem a nevadí vám připlatit si za spaní na chatě (cca 60–80 € / os. / noc / polopenze), je TMB dobrá volba, nebo jít na zkoušku na těžko s tím, že to kdykoliv po cestě ukončíte, je TMB to pravé. Po jednotlivých etapách jezdí autobusy, čímž si můžete pohodlně zkrátit cestu.

Co si zabalit?

Porovnání produktů zavřít

Zboží bylo přidáno do porovnání produktů.

Poradíme vám
s výběrem

220 920 820(všední dny 08:30 - 16:30)

info@hanibal.cz