Měna
Česká koruna CZK
Euro EUR

 RAFIKI se slevou 15 %. Sleva platí na celou značku po uplatnění kódu RAFIKI15. Kompletní podmínky ZDE.

Poradíme vám s výběrem
+420 220 920 820(všední dny 08:30 - 16:30)

Nezapomněli jste na něco?

Nákupní košík

Zavřít

V košíku nemáte žádné zboží.

 RAFIKI se slevou 15 %. Sleva platí na celou značku po uplatnění kódu RAFIKI15. Kompletní podmínky ZDE.

Nepodařený výstup na Olperer

Blog
Nepodařený výstup na Olperer

Olperer sis vás získá už na pohled! Důstojná pyramidy tyčící se nad vysokohorskou krajinou Zillertalských Alp. Pojďte spolu s Martinem krok po kroku jeho pokusu o výstup na tuhle třetí nejvyšší horu tyčící se nad údolím Ziller.

Měli jsme vybraných několik vrcholů, nakonec padla volba na Olperer, třetí nejvyšší horu Zillertalských Alp. Uchvátila nás svým štítem a slibovala krásné výhledy na okolní vrcholy, včetně ledovce Hintertux. 

Původní plán byl zaparkovat až u majestátní přehrady Schlegeisbach, a jít odtud, ale vzhledem ke květnovému termínu a asi všeobecné alpské dovolené, byla silnice zavřená, a tak jsme museli zaparkovat o 7km dál a o cca 750 výškových metrů níž. Což bylo nakonec docela znát. Každopádně z Prahy jsme vyrazili ráno, kolem 14h jsme parkovali, trošku přebalili věci a pomalu se vydávali na cestu. Tentokrát docela „na těžko“, protože jsme nevěděli, zda budeme spát venku, nebo se povede chytit winterraum u Olpererhütte. Chata je totiž v tomto termínu zavřená. 

Má se rozpršet a tak se vydáváme po asfaltce směrem nahoru, skrz tunely, a postupně ukrajujeme výškové metry směrem k nádrži. Za hodinu a půl jsme u přehrady, kde si dáváme svačinu, kocháme se, a pokračujeme dál.

Od nádrže Schlegeisbach vyrážíme už z ostra do kopce. Opouštíme asfaltku a cesta přechází v kamenitou kozí stezku a prudce stoupá vzhůru. První sníh přes cestu nás překvapí už okolo 1950m. Rázem zapadáme po kolena, a o kameny schovanými pod sněhem si brousíme kolena i holeně. 

Krátce zvažujeme, zda nezvolit jinou strategii a nezkusit přelézt říčku Ripenbach na druhou stranu, kde vidíme, že je sněhu o dost méně, ale vzhledem k šířce řeky a poměrně silnému proudu se raději brodíme dál sněhem.

Od 2050 m sněhových pastí přibývá a jsou stále hlubší, místy zapadáme skoro po pás (to ještě netušíme, že zítra to bude po pás dost standardní situace). Až někde kolem zhruba 2100 m je to o něco lepší a čeká nás zas kozí stezka, tentokrát ale silně podmáčená od tajícího sněhu na hřebeni. Začíná vydatně pršet, tak navlékáme goráčovky a šprcky na batohy a stoupáme k chatě Olperer Hütte. 

Že je chata zavřená, víme. Přeci jen, je květen. Ale doufáme ve winterraum. Na chatu se pochopitelně nedalo dovolat, a tak jsme nemohli situaci ověřit. Kolem 17 hodiny dorazíme k winterraumu, a už vidíme, že jsme zachráněni. Je otevřeno, a je tam úplně prázdno. 

Nutno podotknout, že jde o útulnu velmi luxusně zařízenou, pokud se to tak dá říct. Topíme v kamnech a rozděláváme večeři a pivo, za hodinku je tam příjemně teplo, a po naplánování následujícího rána a pár tónech na ukulele zalezeme do spacáků a jdeme spát.

Do rána všechno oblečení i boty proschlo, v pět budíček, rychlá snídaně a kafe a už poměrně nalehko mažeme kolem šesté vzhůru. Po včerejších 1200 výškových metrech chvilku trvá, než se rozejdeme, ale daří se to a my stoupáme. 

Od vrcholu nás dělí tři a půl kilometru při asi zhruba 1100 výškových metrech. Ze začátku to vypadá slibně, že většina cesty bude po kamenech a nebudeme se tedy nuceni brodit sněhem, ale záhy poznáváme, že to byla past, a sněhových polí opět zásadně přibylo. Propadáme se, a výškové metry krájíme velmi pomalu. Po pás ve sněhu každý druhý nebo třetí krok není nic příjemného, a síly ubývají rychleji, než normálně. 

Mijíme vrchnol Riepen Knopf (2900m) a pozorujeme lyžaře na protilehlém Hintertuxu. Po hřebeni Riepengrat se nakonec vyškrábeme na „homoli“ (strmý kamenný vrchol cca 3100m vysoký), odkud je už vidět náš cíl - respektive mrak, který na našem vrcholu sedí, a padá zásadní rozhodnutí. Počasí se má za zhoršit, různé aplikace se nemohou shodnout, zda bude jen foukat, nebo i pršet, nebo bude bouřka, a při zvážení, že nás čeká cesta do mlhy, přes velké sněhové pole, a asi 250 - 300 výškových metrů, to otáčíme zpět a postupně lezeme dolu. 

Sestup je o poznání rychlejší, ale i tak se hodně boříme, místy je to o zlomení nohy, protože sníh prostě nedrží a pod ním skryté kameny jsou jako nášlapné miny. Dorážíme do chaty, dáme rychlý oběd, sbalíme věci, a odcházíme směrem k přehradě a následně k autu. 

Co říct závěrem - výstup na Olperer se nám dnes nepodařil, ale i tak to byla skvělá zkušenost,  a báječná výprava na hory, a dál. Rozhodně se tam chceme vrátit a vrchol zdolat, ale bude to chtít jiný termín (a nebo skialpy či sněžnice).

Pro Hanibal sepsal Martin 

Martin si s kamarády sbalili:

Porovnání produktů zavřít

Zboží bylo přidáno do porovnání produktů.

Poradíme vám
s výběrem

220 920 820(všední dny 08:30 - 16:30)

info@hanibal.cz

Cookies

Používáme soubory cookie ke správnému fungování vašeho oblíbeného e-shopu, k přizpůsobení obsahu stránek vašim potřebám, ke statistickým a marketingovým účelům a personalizaci reklam od Googlu i dalších společností. Kliknutím na tlačítko Přijmout vše nám udělíte souhlas s jejich sběrem a zpracováním a my vám poskytneme ten nejlepší zážitek z nakupování.

Vaše nastavení souborů cookie

Zde máte možnost přizpůsobit soubory cookie v souladu s vlastními preferencemi a později podrobněji nastavit nebo kdykoli vypnout v patičce webu.

Technické cookies jsou nezbytné pro správné fungování webu a všech funkcí, které nabízí.

Personalizaci provádíme na základě vámi prohlíženého zboží. Dále pak upravujeme zobrazovaný obsah podle toho, co vás zajímá.

Tyto cookies nám umožňují měření výkonu našeho webu a za pomoci získaných dat pak můžeme zlepšovat zážitek z nakupování našim zákazníkům.

Tyto cookies jsou využívány reklamními a sociálními sítěmi včetně Googlu pro přenos osobních údajů a personalizaci reklam, aby pro vás byly zajímavé.