Na stránkách KRNAPu se můžete dočíst, že park nepatří do kategorie II (National park - národní park) v rámci dělení národních parků IUCN ale do kategorie V (Protected landscape, tedy chráněná krajina). Velký vliv na podobu místní krajiny měl člověk a bez jeho dalšího zásahu by tyto významné oblasti zanikly. Aby mohl být národní park zařazený do kategorie II, musí mít 70 % bezzásahového území a to v Krkonoších zkrátka nejde. Místní příroda je ale tak unikátní, že i tak zde byl zřízen národní park. 

Ochrana přírody 

O ochranu přírody a péčí o park se již 50 let stará Správa Krkonošského národního parku se sídlem ve Vrchlabí. Od roku 1991 je státní organizací řízenou Ministerstvem životního prostředí. Všechny práce spojené s péčí o KRNAP jsou v kompetenci Odboru péče o národní park. Můžeme si pod tím představit např. praktickou péči o lesní a nelesní porosty Krkonoš, výzkum a monitoring všech složek přírodních prostředí Krkonoš, poskytování potřebných informací a podpory 

Na rozdíl od jiných národních parků je od července 2020 území KRNAPu rozděleno na čtyři zóny péče - přírodní (A), zónu přírodě blízkou (B), zónu soustředěné péče o přírodu (C) a zónu kulturní krajiny (D). Tato nová zonace je důležitá hlavně pro správu parku jako takovou. Co to přesně znamená (je to na delší psaní) se můžete dočíst přímo na stránkách KRNAPu. Pohyb osob na území parku nově omezují tzv. klidová území, které jsou v současné době tři (např. na Šumavě je to stále 1. zóna národního parku). 

Krkonošský národní park ročně navštíví něco mezi třemi až čtyřmi miliony lidí, kteří ale v součtu v Krkonoších stráví až 13 milionů "osobodní". Tato čísla řadí Krkonoše k těm nejnavštěvovanějším parkům v Evropě (dost možná na první místo). A právě velká návštěvnost je jednou z věcí, která ochranu přírody v Krkonoších komplikuje za všeho nejvíce.

A teď už slovy Michala Skalky, vedoucího oddělení ekologické výchovy KRNAP.

Největší průšvih, který lidi velmi často z nevědomosti dělají je to, že vlezou úplně všude. Bohužel často tam, kde nemají co dělat. Pro pořádek stojí zato si pravidla pro pohyb lidí v KRNAP zopakovat

• V Klidových územích (v minulosti 1. zóna národního parku), se smí chodit (jezdit na jakýchkoliv lyžích) jen po značených (pásové značení + tyčové značení) cestách.
• Mimo Klidové zóny se smí většinou chodit po jakýchkoliv cestách, pokud se nejedná o soukromý pozemek (což ovšem do důsledku Správu KRNAP nezajímá).
• Některé cesty v Klidovkách i mimo ně může Správa KRNAP dočasně uzavřít, většinou kvůli hnízdění tetřívka, sokola, zvěři v přezimovacích obůrkách, opravám cest, těžbě dřeva. O tom vždy informuje na svém webu.
• Na jakýchkoliv lyžích lze chodit/jezdit tam, kde se smí chodit pěšky. To znamená asi 700 km cest, které v KRNAP a jeho OP jsou (nejsou-li dočastně uzavřené - viz výše).
• Na žádných prkýnkách se nesmí lyžovat po žádném lese mimo cesty. Chůze na skialpech do kopce je lyžování, nikoli chůze.

Proč je to problém? 

Živá příroda (a v zimě hlavně tetřívek) nemá nikde místo, kde by měl klid. Dokáže si zvyknout na to, že lidi chodí po cestách, že po nich jezdí technika; protože to je pořád stejný typ rušení a na stejném místě. Nezvykne si ale na to, že občas někdo z cesty vyjede do volného terénu, a pokaždé to je jindy a jinam. 

Tato situace se dá hezky přirovnat k situaci, kdy budete spát ve svém pokoji v hotelu a občas vám do něj někdo omylem vleze. Otevře dveře, rozsvítí, projde po pokoji, omluví se, zhasne a odejde. Za hodinu to udělá někdo jiný znovu. Za další hodinu zas někdo... Jak dlouho bude trvat, než se ve vás frustrace nashromáždí a začnete se proti tomu bránit? Slípka Tetřívka neumí zamknout dveře ani vyhodit nežádaného návštěvníka. Neumí se odstěhovat. Umí jen, lehce nadneseně, umřít. S následky toho, že návštěvníci chodí všude se příroda špatně vyrovnává a špatně se to hlídá, protože "všude" je v Krkonoších opravdu "všude". Hloupé je, že velká část lidí si pravděpodobně neuvědomuje následky svého chování a neznají místní pravidla (nedivím se - já taky nesháním návštěvní řád, když někam jedu, spoléhám na to, že nejsem vůl a umím se slušně chovat), ostatní si myslí, že to nevadí, vždyť jdou potichu, všechno je pod sněhem a odpadky neodhazují. 

Jak to vyřešit?

Řešení je jednoduché. Zůstávejte na cestách, tak jak je to dáno návštěvním řádem Krkonošského národního parku.
 

Co Krkonoše ještě trápí?

Ostatní návštěvnické problémy jsou proti výše uvedenému podstatně menší nebo nejsou právně ošetřené:

• Lidé blbnou na skútrech a na čtyřkolkách -  jen tak, pro srandu a protože to je adrenalin. Ohrožuje to a ruší další lidi, kteří přijeli za klidem, ruší to zvířata, ničí to běžkařské stopy, cesty. Blbě se to řeší, řidiči jsou arogantní a agresivní, vozidla mají často nečitelé SPZ. Trochu pomáhá jejich kontrola ve spolupráci Strážců a  Policií ČR, ale ta má také dost jiné práce.
   
• Lidé zahazující odpadky - buď si myslí, že to nevadí, protože ten vajgl / mikroteňák / papírový kapesníček... se určitě rychle rozloží. Nebo jim vypadne z kapsy a nevědí o tom, nebo vůbec o tom nepřemýšlí. Je to sice hnusné, ale na druhou stranu z takových odpadků nic neteče, obsah dusíku v půdě se nezvyšuje, infekce se neroznáší, myšky se v petflaškách neuhrabou k smrti. Špatné je to, že délka vegetační doby na hřebenech je asi 3x kratší než třeba v Praze, tedy se všechno více než 3x pomaleji rozkládá a opravuje. Odpadky se ale dají snadno "rituálně" posbírat, s podporou médií na daný problém ukázat a odpadky odvézt na skládku.

Povedená kampaň Krkonošského národního parku upozorňující na odhazování odpadků. Vtipné a poutavé ztvárnění se šířilo nejen online, ale také offline prostorem. Realizovala jej agentura Remmark.

• Lidé jsou na horách i v noci - jasně, proč ne, je to fajn vylézt na východ slunce na Sněžku, je to legální a bývalo to i hezké. V červenci a srpnu 2021 bylo přes noc (22 až 6 hod) na vrcholu Sněžky průměrně 115 lidí. Tedy romantika v davu. Počet lidí chodících či běhajících po nočních horách stoupá. Spí v útulnách a v přístřešcích (což je v rámci možností ok), na cestách nebo na divoko v kosodřevině. Bohužel si odkládají kde můžou (nějak svou potřebu vyřešit musí), ale nijak s daným produktem nejsou schopni naložit. V rámci jedné studie se ukázalo, že takový pohyb lidí na horách, většinou v sezóně, má obrovský vliv na biorytmus jelenů v Krkonoších. Na část roku se z nich stávají noční zvířata - ve dne spí a v noci se pasou. Když je mezisezóna a lidí je na horách méně, tak se přenastaví jeleni jako denní zvířata a v noci spí. Takto výrazné zásahy do biorytmu zvířete jsou zásadní a bohužel nevíme, jaký vliv to na jeleny má. Navíc vůbec nevíme, jak na sezónnost lidí reagují ostatní živočichové. Je dobré si uvědomit, že se každý půlrok hádáme o zimní a letní čas (tzn. o jednu hodinu), ale minimálně jelenům lidi obrátí denní cykly o 12 hodin několikrát do roka.
   
• Elektrokola - je super, že ti, co nemůžou ze zdravotních důvodů jezdit na kole normálním, nesedí doma a nekoukají jen na televizi. Ale elektrokolo dostane lidi tam, kde by se jich normálně tolik nedostalo. Navíc je ale taky vyveze na hřebeny rychleji, tudíž tam tráví delší časové úseky, což do důsledku opět znemná méně klidu pro přírodu. Těžká elektrokola navíc výrazně více opotřebovávají cesty. Neřešíme, že lidé s těžkým elektrokolem často neumí zacházet a padají, potlučou se. To je problém Horské služby, která ovšem do daných míst opět vjede v těžší technikou.

Tohle je výčet asi nejzásadnějších problémů, které přináší velká návštěvnost Krkonoš, ale lidé je mohou sami ovlivnit.