Měna
Česká koruna CZK
Euro EUR
Poradíme vám s výběrem
+420 220 920 820(všední dny 08:30 - 16:30)

Nezapomněli jste na něco?

Nákupní košík

Zavřít

V košíku nemáte žádné zboží.

Freerider VS Strážce parku! Komu patří Krkonoše?

Blog

31. březen 2022

Freerider VS Strážce parku! Komu patří Krkonoše?

Krkonoše jsou nejnavštěvovanějším národním parkem České republiky. Kdo jim v zimě vládne? Smete lavina skialpinistů a freeriderů strážce národního parku? A co na to Krakonoš? Hledejte odpovědi na tyto otázky v našem novém Rap Battle!

Krkonošský národní park: tundra v srdci Evropy

Tak, jak to vidíte vy? Krakonoš to nakonec rozsekl docela dobře, ne? Z našeho pohledu ano, ale i náš pohled je jen pohledem lehce poučeného laika. Proto jsme se rozhodli připravit sérii článků a rozhovorů, které vám přiblíží ochranu našeho nejnavštěvovanějšího národního parku. Chceme si posvítit na ty nejdůležitější (a nejviditelnější) problémy, které Krkonoše trápí, vysvětlit je a ukázat, jak si Krkonoše užít tak, aby tu ve své unikátnosti mohly být i pro další generace.

Tundra

Jedním z hlavních unikátů Krkonoš je krajinný typ, který hřebeny našeho nejvyššího pohoří charakterizuje. Jde o severskou tundru, kterou nikde jinde ve střední Evropě nenajdete!

Unikátní flóra i fauna

V Krkonošském národním parku se vyskytuje hned několik chráněných zvířat i rostlin. Některé z nich jsou dokonce endemitické, tedy nenajdete je jinde na světě.

Pozůstatek ledovců

Krkonoše jsou krásnou ukázkou ledovcem formované krajiny a nejdeme zde ta nejkrásnější ledovcová údolí v Česku. A co víc, Sněžka má nemálo společného s ikonickým Matterhornem!

V čem jsme v rap-battle lhali?

Je to vcelku jednoduché. Strážce národního parku vyhrožuje freeriderovi, že ho "z Obřáku vyžene jak nasranej tetřívek!" Nazvěme to uměleckou metaforou. Tetřívek je malý a i když se rozzlobí, není schopný se bránit. Naopak jeho příbuzný, Tetřev hlušec, ten by už nespořádaného skialpinistu dokázal prohnat jen co je pravda.

Obecně o Krkonošském národním parku

Krkonoše jsou hory s několika nej. Jsou nejznámější, nejnavštěvovanější a také nejvyšší hory nejen v České republice, ale také na sever od Alp.  Díky své poloze a výšce mají velmi drsné klima, což je důvodem, že se zde nachází, pro střední Evropu, velmi unikátní příroda. Co konkrétně to způsobilo a jaké druhy rostlin nebo živočichů zde můžete najít se dozvíte v obsáhlejším článku přímo od zástupce Krkonošského národního parku.

Ale teď už ke Krkonošskému pohoří obecně!

Trocha geografie

Krkonoše se nachází v severovýchodních Čechách, tvoří přirozenou hranici s Polskem. Celková rozloha Krkonoš (na české i polské straně) je 631 km², z toho je 454 km² na českém území a z toho je celých 363 km² Krkonošský národní park. Polský Karkonoski Park Narodowy má rozlohy skoro 56 km². 
 

Rozložitý hřeben Krkonoš v okolí Luční boudy.

Vrcholy

Na západě začínají v Novosvětském sedle (kousek od Harrachova), které od sebe odděluje Jizerské hory a právě Krkonoše. Na východě pak končí v Královeckém sedle (kousek od Žacléře). Celková délka krkonošského hřebene je 35 km. Nejvyšší horou nejen Krkonoš, ale i celého Česka, je Sněžka (1603 m n.m.). V Krkonoších se pak nachází dalších 14 nejvyšších hor v Česku. 

Pohled na Vysoké kolo (1 509 m) a Sněžné jámy.

Voda

Krkonoše jsou významnou pramennou oblastí. Pramení zde Labe, Jizera, Jizerka a dalších několik toků. Slezský hřbet Krkonoš zároveň tvoří rozvodí mezi Baltským a Severním mořem. Cílem mnoha turistů jsou i zdejší vodopády či ledovcová jezera. 

Wielky Staw, ledovcové jezero na polské straně Krkonoš.

Něco málo z historie

Krkonoše patří k pohořím vyvrásněním ve starších prvohorách, tedy zhruba před 600 miliony let. Následné zvětrávání, alpínské vrásnění, vodní eroze a opakované zalednění utvářely pohoří do současné podoby. 

Člověk začal krkonošskou krajinu více ovlivňovat až od středověku. Nejprve to bylo dobývání nerostného bohatství, které zapříčinilo rychlý rozvoj krkonošských osad. V 16. století se místní podnikání přeorientovalo na sklářství. Aby skláři mohli pracovat, potřebovali dřevo a to se začalo hojně těžit. Přesunutí těžby dřeva do jiných oblastí způsobilo přechod místních k zemědělství a budaření, k pastvě a s tím spojeného sklízení sena. 

Období budního hospodářství v 17. -  19. století změnilo krajinu nejvíce, v této době vznikaly trvale bezlesné oblasti a do Krkonoš začali jezdit i turisté. Turistika zažila největší rozmach na přelomu 19. a 20. století. To samozřejmě vedlo k poškozování přírody a krajiny Krkonoš. Následkem toho začala vznikat potřeba místní přírodu nějakým způsobem chránit. A tím se pomalu dostáváme ke Krkonošskému národnímu parku.

Nádherné Šímovy boudy, Krkonoše.

Krkonošský národní park (KRNAP)

Krkonošský národní park je nejstarším národním parkem v České republice. Víte ale, že první rezervací v Krkonoších byla Labská stěna v Labském dole? Zřídil ji vlastník panství hrabě Harrach v roce 1904 (potřeba chránit místní krajinu přišla velmi brzy). Již v roce 1924 jsou pak položeny základy pro vznik krkonošského národního parku. Další vyjádření potřeby ochrany prostředí Krkonoš se objevuje v roce 1946. V roce 1952 bylo zřízeno osm významných přírodních rezervací jako první etapa pro vytvoření Krkonošského národního parku. 

Konečně v lednu roku 1959 vzniká Karkonoski Park Narodowy na polské straně a o čtyři roky později 17. května 1963 vzniká Krkonošský národní park na české straně.

Další významné milníky 

V roce 1978 se KRNAP stává součástí Světové unie ochrany přírody (IUCN). Cílem IUCN je je ovlivňovat, podporovat a pomáhat společnostem po celém světě v ochraně celistvosti a rozmanitosti přírody a zajišťovat, že jakékoli využívání přírodních zdrojů bude spravedlivé a ekologicky udržitelné. 

Roku 1992 byly Krkonoše zařazeny do sítě světových biosférických rezervací UNESCO. Biosférické rezervace jsou vybraná velkoplošná území, z nichž některé zcela nebo částečně zahrnují národní parky, chráněné krajinné oblasti a nebo jiná zvláště chráněná území. 

Pro skitouring v Krkonoších

Porovnání produktů zavřít

Zboží bylo přidáno do porovnání produktů.

Poradíme vám
s výběrem

220 920 820(všední dny 08:30 - 16:30)

info@hanibal.cz