Mýtus malých lezeček aneb noha jako dobrá opora
Jak vzniká pohyb
Hned první důležitá věc, kterou je potřeba si uvědomit, je jakým způsobem vzniká pohyb. V podstatě jakýkoliv. Primární impulz vychází z mozku - v podstatě musíme na daný pohyb pomyslet, aby jej svaly v tělě mohly vykonat. Bez téhle spolupráce bychom nikam nedošli, ba ani nic nevylezli.
Jak se šíří informace
Když už jsme vyslali signál z mozku k noze, že se má třeba postavit na stup, noha daný úkon provede a posílá zpět do mozku zpětnou vazbu, aby si mohl mozek vyhodnotit, zda byl pohyb provedený správně. Daná informace ale putuje po povrchu nervů a tady vstupuje na scénu malá lezečka.
Mýtus malé lezečky
Jakmile se obujete do přiliš malé lezečky, nervy na povrchu nohy jsou zaškrcené a nedokáží dobře předávat informace do mozku. Noha tak může být vyhodnocena jako špatná opora a tělo vás bude nutit lézt více rukama. Pokud bude lezečka volnější a měkčí, bude v ní noha moct fungovat lépe a vaše citlivost a schopnost stát na stupech jistěji se zvýší.
Jistě, když si koupíte tvrdé a malé lezečky, okamžitě ustojíte miniaturní stupy. Ale nijak nebudete rozvíjet svou lezeckou dovednost ve stání na stupech a v praxi se vaše lezecká technika zhorší.
Správné stání na stupu
Správná technika stání na stupu by se dala popsat takto: Na stup našlapujeme palcovou hranou a váhu přenášíme do špičky, na palec. Po zatížení se ale snažíme přenést část váhy i na malíkovou hranu, čímž do zatížení zapojíme celé chodidlo a tím i další důležité svaly v těle.
Úhel chodidla a stehna
Aby stání na stupupu bylo co nejefektivnější, mělo by chodidlo a stehno svírat se stěnou stejný úhel. Není tedy žádoucí vytáčet chodidlo špičkou přímo proti stěně nebo naopak ho přimknout ke stěně přímo na plocho.