Vysoko míříš! | Highline v Adršpachu

Společně s highline, která byla v Adršpachu úplně první, mezi Karbaníkem a Cukrovarákem, kterou v roce 2007 natáhl Renan Ozturk a Cedar Wright, a která se objevila ve filmu The Sharp End, to jsou dvě highline které si drží své prvenství nejen v Adršpachu, ale jsou to také jedny z vůbec prvních highline v ČR.

Směr mezi Starostou a Starostovou jsem měl již za sebou, ten jsme tahali s Dannym, Peetem a Anče v roce 2015. V tu dobu už hajlajn v Ádru bylo více, hlavně díky klukům z AdrLines. Ale lajna mezi Starostou a Starostovou ještě opakovaná nebyla. Tenkrát to pro mě bylo slušný psycho, stále jsem pochyboval o stabilitě vrcholové hlavy Starostové a moc mě neutěšovalo ani to, že není prý možné naším tahem jí nějak ovlivnit. Neuklidnilo mě ani to, že tam Heinz měl tah o dost větší a taky to bylo v pohodě. No nakonec to samozřejmě v pohodě bylo, a byl to skvělej zážitek, projít se ze Starosty na Starostovou byla prostě pecka!

Na nějakou dobu mě ani nenapadlo v okolí nic tahat. Kombinace náročného přístupu a kotvení mě začala víc bavit než děsit až později a natáhnout si ještě nějakej směr na Starostovou mi přišlo jako dobrej nápad. A tak minulej rok, v létě 2019, jsme se do toho pustili s Evkou, Anče a Ondrou. Náš směr vedl z Karbaníka a délka byla 92 metrů. Já s Evčou jsme lezli na Starostovou, starou cestou, a následně jsem dělal kotvení za krček hlavy staré dámy. Trvalo mi to celkem dlouho. Dělal jsem to sám a musel jsem mockrát slaňovat a poté se znovu dostávat nahoru, abych byl schopný kotvící spansety vůbec spojit a obalit koberci. Ani druhá strana nebyla zadarmo, tam byl sice přístup mnohem jednodušší, ale jak lajnu kotvit nebylo úplně jasný. Nakonec to vyřešilo velké množství lan a spansetů s trochou vyvazování. Začli jsme odpoledne jednoho dne, druhý den dopoledne je hotovo. Na mně je první přechod. Ačkoliv délka pod 100 metrů mi již nepřipadala nijak strašná, stále to byla výzva. Nakonec to padne na první pokus tam i zpět, mám radost! Jednak z tak krásné lajny a jejího přechodu, pak i z dobře odvedené práce, protože natáhnout jí, nebylo zadarmo. Lajnu jsem pojmenoval „Vysoko míříš“, inspirován věštkyní Jolandou, a také s odkazem pro všechny kteří by jí v budoucnu tahali. Nojo, ale to jsem nevěděl že se již pravděpodobně nikdy tahat nebude. 

Do této doby se highline v Adršpachu tahaly v rámci jakési šedé zóny, jako součást lezení a přelanění, které má dlouhodobou tradici. Ovšem díky stále delším lajnám, které prostě byly více vidět a také kvůli highline festivalu který se v Ádru měl konat, bylo třeba nastavit nějaká pravidla. Potřeba to řešit nastala právě u této lajny, kdy jsme byli upozorněni že bychom jí měli raději co nejdříve sundat. To naznačilo že festival, který se měl konat za tři týdny by někomu mohl vadit. Ujala se toho Anče, a díky ní a později také s předsedou České asociace slackline Lukášem Winterem, dohodli pravidla, které pro tahání highline v Adršpachu nyní platí. Tahat highline je povoleno pro členy ČHS, s tím že je třeba žádat přes Českou asociaci slackline s dostatečným předstihem o konkrétní povolení na daný směr, udat termín a počet lidí, zakreslit na mapu pohyb osob, a z možných směrů byli vyjmuty dominanty, kde hrozilo že slackline bude narušovat estetický dojem skalního města. Samotný festival dostane vlastní výjimku.

Věřím, že taková pravidla jsou fér, a s četností s jakou se lajny v Ádru tahají (párkrát za rok), nebude problém si akci naplánovat jen trochu více dopředu. :)