CZK
„Všechno co dělám se odvíjí od toho, že miluju lezení, všechno směřuju k tomu, abych si udržel nějakou stávající formu, i s váhou kterou mám. Přece jenom jsem trenér fitness a tak bych neměl vážit 60 kilo. Pro mě byl vždycky idol Wolfgang Güllich, kterej ještě vypadá jako atlet, stejně tak dneska je to Chris Sharma. Beru, že Adámek je nejlepší, ale já k tomu potřebuju ještě tu chlapskou figuru. No a shybuju proto, protože tím můžu ovlivňovat a motivovat lidi, protože jsem v tom nejlepší. Jinak to shybování samotný mám u zadku, mě baví lezení...“
„Lidi za mnou chodí, že dají třeba 20 shybů v kuse se závažím... Já jim vždycky říkám, že já jich dám max. třeba 25 bez závaží... A to jsem rekordman... Udělat shyb správně je fakt těžký.“
Lézt začínal Honza Kareš s tátou na písku v Ráji (např. Údolního Kapelníka vytáhl ve 12 letech), později byl v repre (český vícemistr v lezení na obtížnost a 17. místo ve světovém poháru). Několik prvovýstupů na písku obtížnosti X, asi sto prvovýstupů na Sardinii (obtížností do 7b fr). V lomu Prosečnice navrtal cca sto cest, většina z nich má uměle (vrtačkou) vyrobené chyty.
Mezi pískaři je Honza často vnímán jako kontroverzní postava. Na Drábkách v devadesátých letech udělal s horním jištěním dva prvovýstupy „Erotica“ a „Mandlování prádla“, obě za X. „Tehdy byla taková doba, pravidla byly tak nějak volnější. Já to moc neřešil. Mě šlo hlavně o to, aby cesta byla hezká. Přiznal jsem se k tomu, cesty mi vytloukli, pak kruhy někdo osadil úplně stejně zdola... Dneska už bych to nedělal, ale tehdy prostě byla taková doba. To samý s mágem. Dneska do oblastí, kde se s mágem nesmí, už nejezdím.“
„Lidi se mě ptaj, jak můžu vydržet takovou zátěž, jak můžu udělat ty tisíce shybů. Říkám jim: to není žádná zátěž, prvovýstupy jsou zátěž. Tady visím na hrazdě, v teple, můžu se napít a najíst kdy chci. U prvovýstupů se dřu celej den s vrtačkou, visím v laně na rozpálený skále“.
Po škole stavěl Honza Kareš stěny (Liberec, Týnská…) a živil se jako výškový pracovník (stavěl komíny). Následkem několika 20m+ pádů ale s pracemi ve výškách skončil a nechal se zaměstnat v Praze v Hiltonu jako trenér fitness. Po deseti letech odchází a otevírá svoje fitko: „Je pravda, že je to tu dražší, ale tím jsem zamezil, aby sem chodili takový ty lidi co ukazujou svaly a prohlížej se v zrcadle. Tady jedinej, kdo cvičí víc, tak jsem třeba já. Jinak všichni hrajou golf, tenis, pro lezce je vstup za kilo, chtěl jsem tu mít příjemný, kamarádský prostředí“.
V současnosti nejradši leze a dělá cesty na Sardinii, udržuje se na stupni 7c/7c+ OS a otevítá druhé fitko.
