CZK
Tip na túru od Dannyho | Hřeben Kuffner na Mont Maudit
Jseš línej obouvat si lezečky? Necítíš se teď silná na liště ani v žábě? Máš rád atmosféru vysokých hor a chceš si vylézt opravdovou poctivou klasiku? Alpskou hřebenovku se skalními, sněhovými i ledovcovými pasážemi na krásnou čtyřtisícovku? Pak hřeben Kuffner je jedna z možností.
Faktické školní okénko
Hřeben Kuffner (franc. Arête Kuffner) tvoří hranici mezi Francií a Itálií. Kuffner je cesta, která začíná na hřebeni Brenva (franc. Arête de la Brenva), který je mezi Tour Ronde a Mont Maudit a lemuje italský ledovec Brenva. Kuffner však pokračuje dále po stoupajícím hřebeni až na vrchol Mont Maudit 4465 m n.m. O jeho první přelez se postarali pánové Alexandre Burgener, Josef Furrer, Moritz von Kuffner, a jeden nosič 4. července roku 1887. Móric fon Kufna, po němž se cesta jmenuje, byl rakušan z pivovarnické rodiny a pro tento výstup využil služeb legendárního švýcarského horského vůdce A. Burgenera a jeho kolegy J. Furrera. Právo na pojmenování hřebene po své maličkosti zřejmě kluci přenechali Móricovi, jakožto platícímu klientovi. Ale představa jak si na vrcholu kluci dali kámen, nůžky, papír mě baví víc. Já si myslím, že to bylo právě takhle.
Přístup
K hřebeni jsou dvě běžné přístupové trasy. Z lanovky na Midi, nebo z Lanovky na Torino (Pointe Helbronner). První trasa je delší, páč z francouzský strany se musí sejít po ledovci a pak zase pěkně nastoupat okolo Kapucína. Čas tohohle nástupu závisí na podmínkách na ledovci. Běžně 2h pro chrty a až 4h těžkooděnci. Na druhou stranu je to ale kratší, když chceš pak jet dolů z ledovce lanovkou z Midi. Druhá trasa je pohodová vycházka z italský lanovky tak 0,5-1h k hřebeni Brenvy. Pokud si ale necháš auto na Italský straně, tak si potom musíš buď po ledovci při sestupu dát pěknou štreku navíc zpět na italskou lanovku, nebo sjed už z Midi do Cham a stopnout si někoho skrz tunel, anebo si nechat auto v Cham a stopovat skrz tunel a jet lanovkou odtamtud.
Nástup
Další věc, kterou si musíš rozhodnout je, zda-li to chceš dát jako jednodňofku z lanovky, nebo jako dvoudňofku s přespáním v romantickém bivaku “La Fourche”. Já doporučuju tu druhou možnost, páč tahle boudička je hotové orlí hnízdo s nádherným výhledem, matracema a dekama, takže můžeš jít nalehko a ráno můžeš vyrazit brzo. Jdeš-li do bivaku, tak cestu nastupuješ trochu dřív na hřebeni Brenvy. Vynecháš-li bivak na La Fourche, tak se nastupuje kuloárem v místě, kde se hřeben začíná prudce zvedat. Bacha, obě tyto varianty se na hřeben dostávají kuloáry, které když jsou bez sněhu, tak je to hromada volného kamení, které s prvním sluníčkem rádo padá. Podle mě to jsou objektivně nejnebezpečnější místa cesty a chce to s tím počítat.
Hele, a jaký to teda je?
Lehký, krásný, ale podcenit se nesmí nic a zvlášť né brzký projektilům exponovaný nástup. Leze se s jedním cepínem a celé na mačkách (turistické určitě stačí). Je to logická linka, která nepotřebuje žádné podrobné topo. Dali to borci v 19. století s oplechovanejma koženkama a zahradní motykou, tak zkrátka nehledej v cestě potíže. Čti terén. Následuj hřeben. Jdi tím nejlogičtějším a nejlehčím terénem a trefíš. Nejtěžší skalní úseky jsou psané za 4c a to si myslím, že sedí. S direkt variantou nástupu to lidem zabíra mezi 4-7h až na vrchol Mont Maudit.
Z bivaku je to o kousek delší, ale ne víc jak o hodinku (cca 300m hřebene navíc). My jsme to i s dlouhým čekáním za gájdama s klientama v polovině cesty dali za 5h z bivaku. Pro rychlý postup je dobré mít zvládnutou techniku souběžného pohybu na krátkém laně, páč se to tak celé leze. Úseků, které by si žádali jištění jako klasická vícedélka moc není, ale záleží jak se kdo cítí v tomhle terénu. Dobré také je nepodcenit výšku, aklimatizaci. Přece jenom to vede až skoro do 4500 m n.m. Bacha také na počasí, z téhle cesty by se z horních partíí jen blbě a zdlouhavě utíkalo.
Sestup
Z vrcholu Mont Maudit se sestupuje po severozápadním ledovcovo skalním hřebínku, kde se napojíš na cestu “Tří vrcholů” (franc. Voie de trois Monts). Touto cestou z kopce po ledovci až na Midi. Trois Mont bude na 99% prošlapaná, páč je to jedna ze dvou hlavních dálnic na Blanc. A bacha v případě špatné viditelnosti, tahle cesta kličkuje po ledovci každý rok trochu jinak, podle aktuálních podmínek seraků a trhlin, tak se drž prošlapané cesty od gájdů a né stažené GPS trasy, pokud jí používáš.
Co s sebou?
- špagát: stačí klidně 40m singl lano, ale pokud jsi nahoře navíc dní a máš dvojčata, tak vem jedno přehni ho napůl.
- friendy: s malou sadou si vystačíš. Záleží na tobě, jak moc jistíš
- pár šitejch stodvacítek se singl karabinama
- pár HMSek
- osobní vybavení na ledovec (šroub, sada prusíků, příp. microtraxion)
Kdy a v Kolik?
Jakmile opadnou převěje sněhu, tak od jara do podzimu se to leze. Startuj brzo. S prvními paprsky sluníčka je dobré být na hřebeni.
Dannyho výbava
Lehká a skvěle prodyšná bunda Tilak Attack Active Alpinistické botky Asolo Freney Lehký cepín Camp Corsa NanoTech Ultralehký spacák Patizon G400 Univerzální lano Tendon Master 8.9 Přilba Singing Rock Penta Mačky Petzl Lynx
Pozn.:
Stejně jako mnoho dalších i tahle nádherná túra je velmi oblíbená. Je tedy možné, že za pěkného počasí v ní potkáš další dvojky. Nás tam bylo dokonce asi dvojek 5. Hold Chamonix je oblíbená destinace a lidí, co mají hory rádi přibývá a nikdo na tu cestu nemá o nic menší právo než ty. Takže s úsměvem, slušností, respektem, trpělivostí a ochotou si to můžou užít všichni v pohodě a bezpečí, ikdyž se vás sejde hodně. Jseš-li rychlej, tak si počkej na vhodné místo, kde ostatní předběhneš a domluv se s nima. Jseš-li pomalej, tak to uznej a pusť chrty před sebe. Pokud lidi v cestách nechceš potkávat, tak vstaň dřív. A taky těch nepopulárek je rozhodně víc, než populárek. A nebo jeď do Ecrins nebo jiných divočejších koutů. Chamonix je hold trochu disneyland!
Další info na:
https://www.camptocamp.org/routes/53791/fr/mont-maudit-arete-kuffner a v domě horských vůdců v Chamonix
Nejlepší mapy pro FR:
https://www.geoportail.gouv.fr
Jedna z nej předpovědí pro Chamonix:
http://chamonix-meteo.com/meteo
