CZK
Teo má Skalák rád a stejně jako já tam chodí od nepaměti. Protože je ale jeho nepaměť teprve tříletá, na vrcholu žádný pořádný věže ještě nestál a tu svojí první skálu „pro sebe“ ještě hledá. Loudáme se mezi věžema a já si říkám, jaký by to bylo kdyby mi táta nechal soupis svejch oblíbenejch cest...
Je dobrý vědět na čem si už od začátku. Tady na Hrubici je písek měkkej a často spíš než lízt, budeš vometat chyty (jemně!), vometat stupy(jemně!) a přebírat, co bys nemusel ulomit. Ale taky budeš moct dělat jiný věci. Když se jednoho rána vzbudíš vevnitř připravenej projít se hedvábnou stezkou, poznat tuhle osolenou, lámavou skálu doopravdy, najdi si v průvodci cestu od Vládi Sochora a je jedno kterou. Přívlastky: minimum a znejistění. Minimum, to je míň než si v danou chvíli umíš představit! Pevnost skály? Absurdní hodnota. Digitální kruhy? V cestě je jeden nebo nula, v obou verzích vysoko nad peklem. Znejistění? Všechno, čeho ses kdy dotkl se teď hned ulomí. Co je za tebou, je chaotická píseň s jediným pevným bodem(matkou), co je před tebou, je nejasně definovaný navršení obtíží.
Jako ta Klášterní cesta za VIII na Panny. Vede středem kolmé údolní stěny, zprvu podél koutku a sokolíka. Tam seš to ještě ty, smyčkovat umíš dobře, pravidelně zakládáš a postupuješ. Jak se ale dostáváš výš, doprostřed stěny, začneš tu jednoduchou hru chápat. Všechny smyčky jsou založený do stejnýho materiálu, z nějž jsou i křehounký chyty tady pod zpocenejma rukama. Vracet se 30 metrů na zem? Asi si párkrát jen tak naprázdno vydechnu. Časem se ztratí mezidruhová hranice, mravenci vedle ve žlábku, skála, její systém pórů a rytmus dechu, vítr se tě snaží vyvést z kruhu utrápenýho člověka. Jen to všechno vpustit k sobě. Asi pět metrů pod kruhem je zásadní místo, tady potřebuješ přelízt osolený břicho, který už od pohledu působí jako výsměch: opravdu mám tady a teď, čtyřicet mertů nad zemí, po tomhle lízt? Zas to chvíli trvá... Pak každej prst založí svůj nezávislej geologickej ústav a najednou přesně ví, čeho se jak chytit. A ty už nebudeš nikam padat, protože támhle letí rorýsi a támhle se kejve smrk, tady máš kamaráda.. Spolu sedíte na vršku ve vřesu a podepisujete se pod velkou věc.
Ale nejdřív se na to prosím opravdu dobře připrav synku...
