GRIVEL: dvě století maček a cepínů

Celá řada outdoorových firem slaví poslední dobou různá výročí. Tilak nedávno slavil 25 let své existence, Hanibal se blíží dvaceti letům... a takových firem je v outdoorovém prostředí nespočetně mnoho. A pak je tu Grivel. Horolezecké vybavení vyrábějící rodinná firma sídlící na úpatí Mont Blancu letos slaví 200 let od svého založení. Ano, dvě století, sedm generací a desítky prvenství v oboru, který posouval hranice lidského snažení při dobývání výšek, které lákaly odjakživa. Pojďte se na ta dvě století podívat podrobněji!

Život pod nejvyšší horou Evropy

Grivel odjakživa sídlil na úplném konci údolí Aosta v městečku Courmayer, odkud se díváte přímo na jižní svahy Mont Blancu, na nádherné hřebeny Peuterey, Brouillard a Innominata, na ledovec Brenva a další velikány, jako Dent du Géant, Aiguille du Rochefort nebo Grand Jorasses. A právě tady v roce 1818 Cassiano Grivel změnil zaměření své kovářské firmy ze zemědělských nástrojů na ty horolezecké. A světlo světa spatřil první cepín.

Domeneo Grivel, který žil v letech 1831 až 1900 si následně připsal další prvenství. Těmi byly první mačky, tedy alespoň ve formě nesmeků, jak bychom je nazvali dnes. Ty opravdové mačky s deseti hroty, ve formě, ve které byly například použity při prvních výstupech na Everest, se objevily až za vedení Henri Grivela. 

Jenže o pár let později už zase bylo vše trochu jinak. Firmu převzal Laurent Grivel a i přes velký odpor odborné veřejnosti začal prosazovat mačky s předními hroty. Velmi zarputile je odmítali například britští gentlemanové, kteří si pro první výstup na Everest v roce 1953 zvolili starší klasický model bez předních hrotů. To italská expedice, které se podařil prvovýstup na K2 v roce 1954 naopak progresivně používala nový model s předními hroty.

Zarputilost a konzervativnost britů potvrzuje i to, že dvanáctihroté mačky v podstatě umožnily první průstup severní stěnou Eigeru už v roce 1938. Heinrich Harrer a Fritz Kasparek, kteří mačky s předními hroty neměli a pod dvou dnech lezení o mnoho nepostoupili, pak popsali rakouské duo Anderl Heckmair a Ludwig Vörg, jak doslova běží stěnou za nimi. Právě tito dva lezci vlastnící mačky Grivel s předními hroty dotáhli celou rakousko - německou skupinu k vrcholu.

Camillo a Aimé Grivel dál rozvíjeli rodinný podnik a pod jejich vedením už vybrné produkty získávaly podobu, na kterou jsme zvyklí dnes. Nejvýrazněji to pak ale bylo vidět za doby Valtera Grivela, kdy se objevily první cepíny s kovovou rukojetí nebo dokonce s rourovým hrotem.

V osmdesátých letech pak firmu kupuje Gioachino Gobbi a se svou rodinou ji opět posouvá dál. Vzniká tak například Super Courmayer System, první cepíny s vyměnitelnými hroty, který zpočátku všichni nazývají dětskou hračkou. Později pak vymýšlí i dnešní podobu geometrie lezeckého cepínu, patentované sněhové vyhazovače pro mačky (už v roce 2003, dodnes nikdo nevyrobil podobně efektivní).

V poslední době firma zaujala hlavně prosazováním karabin s dvojitou západkou (TwinGate), masivním používáním karbonu a v neposlední řadě také instalací solárních panelů na střechu svého současného výrobního sídla, které leží asi 30 minut jízdy jižně od Courmayeru. Zajistil si tak elektrickou soběstačnost.

Pokud byste si sami chtěli projít nádherné muzeum firmy, najdete ho v bývalé výrobně přímo v Courmayer pod názvem Grivel Espace. A nejpravděpodobněji Vás tam provede přímo Gioachino Gobbi, který vedení firmy předal synovi Olivierovi.

Grivel dnes a zítra: co nás čeká?

Grivel se skutečně stal lídrem ve výrobě maček, cepínů a šroubů. Ale tam to samozřejmě nekončí, takže ve svém portfoliu dál nabízí celou řadu dalších produktů. Ať už to jsou přilby, karabiny či batohy.

My jsme pro Vás při naší návštěvě nafotili alespoň pár novinek, na které se můžete brzy těšit!