CZK
Úděl mnohých z nás
Sami to jistě znáte – během jednoho jediného výletu či treku člověk aby měnil oblečení co dvacet minut. Jít pěšky do kopce, utíkat na svahu v čerstvém prašanu, pak stát hodinu a půl na místě v až k -14 ℃ a čekat, než vyjde slunce. Takový je úděl mnohých z nás, ale jak přitom neprochladnout? Funkčního oblečení je na trhu dnes mraky a já stejně, jako všichni fotografové, zkusil leccos. Přírodní i umělé materiály, prodyšné i neprodyšné, s membránami a s všelikými vynálezy, nad kterými až zůstává rozum stát.
Nirvána!
Aktuální mrazy jsou u nás teď takové, o jakých jsme nejen my, fotografové, ale taky polárníci či jiní magoři, vždycky snili. A mně se konečně povedlo najít nirvánu, totiž takovou kombinaci oblečení, která mě nenechá ve štychu i několik dní po sobě. Stačí jen měnit horní vrstvu…
A cože je tedy ten ideál?
Jako první vrstvu na tělo používám již nějaký ten rok merino, konkrétně svetr od Devoldu, protože ten prostě nemá konkurenci. Merino mám teda i trenky, ale asi je budu muset vyměnit. Po výpravách na K2, Kilimandžáro a na čtyři další kontinenty, se mi udělala v inkriminovaných místech dírka a vypadá to celkem směšně...
A co dál?
Nic, zpátky k tělu. Nad merino jako vrchní vrstvu pak oblékám buď péřovku Sir Joseph, pro dlouhá čekání s mrznoucím výrazem ve tváři, anebo membránovou bundu High Point Protector s variabilním systémem odvětrávání, pokud plánuji někam jít do kopce. Vždy jsem ale měl problém s tím, co vložit mezi tyto dvě předem jasné vrstvy. Jednu další? Dvě? Nebo dokonce tři? Odpověď jsem našel až nedávno.
Konečně!
Mikina High Point Woolcan je na první pohled spíše moderním městským doplňkem, ale opak je pravdou. Je tak trochu absurdní, že mám na sobě v jeden okamžik husí peří, merino i normální vlnu a tři typy umělých vláken. Ale konečně, konečně jsem schopný být v teple, v suchu a soustředit se jen na to, na co potřebuju. Totiž na focení. Ty jo, jsem fakt rád za to, že žiju v téhle době plné takových možností.
