S lezením jsem začal v roce 96'. Při pohledu zpět mě baví myšlenka na to, jak se mi měnily životní cíle a sny. Obtížnosti, na které jsem chtěl v životě dosáhnout. Ještě před deseti lety jsem si říkal, že pokud vylezu 8c, tak to bude to nej, co ze sebe mohu dostat. No dnes tu sedím a nevěřím tomu, že mám vylezeno 9a. Pro mě dost přelomový stupeň a dlouhá cesta, dostat se až sem. Životní cesta, která ale nekončí. Naplňuje mě štěstím a radostí.

"To tu ještě nebylo" jsem navrtal společně s Adamem Ondrou. Cesta si žila svým životem a po Adamově prvním přelezu ještě zaznamenala přelez Alexe Megose a Felixe Neumarkera. A teprve potom nahodila smyčku kolem mého krku a já se naštěstí nechal chytit a nepustit.

Začal jsem lépe trénovat, soustředit se na to, co jím a kolik. Začal jsem více běhat.

Dvoufázové tréninky, visy na liště se závažím... To je jen zlomek toho, co jsem dříve nedělal. Síla rostla a já cítil větší a větší motivaci se lezecky zase posunout o kus dále.

Letos na jaře jsem byl jsem v cestě jistý a silný. Kroky šly dělat hned, takže přelez byl otázkou silové vytrvalosti, bezchybného lezení a trochy štěstí na počasí a lezeckou podmínku.

V pondělí 24.4. to všechno zapadlo do sebe a já jsem na třetí pokus dne cestu vylezl. Byl to můj doposud největší projekt, který mi zabral téměř 40 pokusů v průběhu asi tak 20-30 dní. Vím, zdá se to dost, ale když máte za barákem takovouhle cestu...:)

V čem leze Ondra Beneš:

  lezečky Ocún Ozone  pánské lezecké kalhoty Ocún Drago expresky Ocún Hawk PAD  pánské tričko Ocún Logo Tee

Sezóna pokračuje dál a díky tomu, že "To tu ještě nebylo" je vylezena, mohu se těšit na cesty, které jsem odkládal na jindy. Pokud to práce a čas dovolí, tak bych se chtěl letos v létě podívat opět do Alp a něco zajímavého zkusit. Uvidíme, co mi život dále nabídne. Od klíčového roku 96' se toho tolik stalo a tolik změnilo, že plánovat život vážně nemá zas tolik smysl. Větší smysl je dělat to, co Vás baví a naplňuje a žít co to jen jde. Naplno a s lidmi, se kterými je vám dobře.