CZK
První termín: málo sněhu, velká zima
Skupinka se nám pěkně rozrostla a tak jsme ze Senovážného vyráželi v počtu 24 kusů. Cesta i s rychlým přestupem proběhla hladce a tak jsme už kousek po osmé hodině večer stavěli stany v lese u kapličky sv. Kryštofa.
Po krátké instruktáži, jak ke stanům Hilleberg, tak vařičům Optimus, se separátní skupinka rozhodla vytvořit i klasický táborák. Vytrvale jsme odmítali poskytnout benzin z vařiče pro jeho zapálení a tak se nakonec skupina vybičovala ke slušnému výkonu a oheň nastartovala. Tím se nastartovala i dobrá zábava a nikomu nevadilo, že rtuť teploměru klesla pod minus deset stupňů.
Celou sobotu bylo pěkně. Šli jsme v pomalém tempu, na vrcholku Velkého Vápenného jsme si dali oběd a chvilku přednášení, aby se všichni připravili (vědomostně) na odpolední soutěž.
Ta proběhla už v blízkosti Buku Republiky, kde se pětičlenné týmy utkaly nejen v testu, ale i ve stavbě stanu na čas. A po vyhlášení jsme se samozřejmě jali tvořiti další, větší táborák, u kterého jsme konzumovali a opékali rozličné pochutiny dlouho do noci…
Nedělní pohodu už narušila jen jízda na Transbordéru a pár rychlých kroků na autobus, který nás z Liberce odvezl zpět do Prahy.
Druhý termín: hodně sněhu a potom ještě víc
V mnohem menší skupině, ovšem s mnohem větším množstvím sněhu, jsme vyrazili i o čtrnáct dní později. Už autobus do Liberce měl potíže, a tak nás čekalo dvouhodinové čekání na pozdější vlak. Stany jsme tedy stavěli až o půl jedenácté, a tak jsme byli všichni rádi, když jsme okolo ohně prohodili pár slov a vydali se do teplých spacáčků od Warmpeace.
Ráno jsme se nejdříve pořádně rozehřáli kávičkou z Handpressa, a pak jsme se, osněžnicování, vydali vzůhuru směrem na Velký Vápenný. To už ale začalo pofukovat a k tomu se přidalo další sněžení. Na vrcholku jsme se zdrželi jen chvíli, být tam déle, ještě teď nás vykopávají…
Situace z poledne se odehrávala i v podvečer u Buku Republiky. Skupina s názvem „táborová“ stavěla stany, skupina „táboráková“ pak připravila zdroj tepla, u kterého jsme pak postávali dlouho do noci.
Ráno jsme se probudili do černočerné tmy. Tedy až do chvíle, než jsme ze stanů oklepali přes 20cm nového sněhu. S přibývajícími hodinami se ale začalo oteplovat a tak sníh vlhnul a stával se těžším. Skvělý materiál pro tvorbu sněhové munice nás inspiroval k bitvě u transbordéru. A pak už jen pár kilometrů na vlak – bus – a zase zpátky do Prahy.
Děkujeme všem za skvělou partu a dva neuvěřitelné víkendy plné testování, hor, sněhu a zábavy. Taky děkujme za spolupráci firmám Hilleberg, Warmpeace, Woolpower, Optimus a Travellunch. Bez nich by to celé bylo těžší :).
Hanibal team Foto: Alča a Ondra
