CZK
Výrobce definuje boty jako ideální volbu pro jednodenní výlety ve stylu fast & light nebo vícedenní přechody nalehko. Což je fajn, ale my polárníci jsme zvyklí využívat jedno vybavení pro více účelů, takže jsem do mého měsíčního testování zařadil ještě ferraty a bikepacking. A jak Katabatic obstály? Pojďme se na to podívat.
První dojem
Na první pohled působí na svoji nízkou hmotnost překvapivě robustně a odolně. Nečekaně masivní je ochrana špičky a tuhost boty je někde mezi trekovými botami a trailovkami. Při zkoušení na prodejně na Korunní mám trochu obavy ze subtilního střihu špičky, ale Ondra mě ujišťuje, že se bota díky použitým materiálům trochu poddá a vše bude OK. A měl pravdu.
První test: Ennstalské Alpy
První fáze testování probíhá formou rodinné dovolené v Ennstalských Alpách. Mám s sebou tři děti a tak tedy o fast & light nemůže být ani řeč. I tak se nám podaří udělat několik hezkých treků a alespoň je prostor si boty hezky prošlápnout. Během pěti dnů zvládáme i dlouhou céčkovou ferratu, kde mě příjemně překvapí, jak boty drží na skále.
První ostřejší test přichází o týden později, kdy se opět vracíme do Ennstalských Alp. Nad chladnými vodami průzračného jezera Leopoldsteinersee se do skalního masivu zakusuje déčkový Kaiser Franz-Joseph-Klettersteig. Říkám si, jestli to na ty boty nebude trochu příliš, ale boty skvěle drží jak na nohou, tak na skále. A při prudkém dlouhém sestupu boty vyloženě excelují jak stabilitou, tak pociťovaným komfortem.
Hochtor: tam, kde Katabatic sedí nejvíc
Druhý den máme v plánu výstup na Hochtor (2 369 m n. m.). Není to klasická lehká turistika, ale poměrně strmý, exponovaný vysokohorský terén. Občas je třeba projít sutí a skalními pasážemi do obtížnosti II UIAA. Celkové převýšení je cca 1 500 metrů, což už nabízí poměrně hezký výlet. Ukazuje se, že toto je pro Katabatic ideální prostředí. Boty jsou stabilní a svižné a i když teploty atakují 30 °C, nohy se nijak nadměrně nepotí. Při sestupu opět oceňuji hlavně komfort a jistotu, které boty nabízejí. Baví mě zesílená špička, která poskytuje velmi dobrou ochranu pro prsty. Méně technické části sestupu sbíháme a i tady boty obstojí relativně dobře. i když samozřejmě cit pro podklad není takový jako v trailových botách.
Bikepacking a Watzmann
Ve třetí fázi testování zkombinuji bikepacking a hřebenový přechod. Konkrétně cestu na kole z Prahy pod Watzmanna a pak přechod jeho hřebene. Tuhost bot je tak akorát a celou cestu se mi v nich šlape dobře. Největší překvapení je však jejich prodyšnost a i když je mám na sobě celý den a teploty atakují 37 °C, nohy jsou naprosto v pohodě. Vrcholem mého testerského počinu je přechod ikonického hřebene Watzmannu. Celkem nás během dne čeká zhruba 27 km a 2 300 výškových metrů. Startujeme ve 4:15 a velmi svižným krokem stoupáme z parkoviště k prvnímu vrcholu hřebene - Hocheck (2 651 m).
Ferratové sety jsme nechali doma, ale helmu zde nasazujeme naprosto samozřejmě a pouštíme se do přechodu samotného hřebene. Několik pasáží je nepříjemně ohlazených, ale ani tady boty ani jednou nezaváhají. Užíváme si exponované výhledy a postupně míjíme jak hlavní, tak jižní vrchol Watzmannu. Dosažení jižního vrcholu hřebene znamená jediné. Máme před sebou nekonečně dlouhý, zpočátku exponovaný sestup přes řadu suťovisek. Nohy i boty dostávají pořádně zabrat, ale vše funguje tak, jak má. Když objevím odchlipující se podrážku na levé botě, tak je mi až líto, že to budu muset napsat do této recenze, protože jsem z Katabaticů jinak poměrně nadšen. Naštěstí to vše vyřeší trocha lepidla a boty budou sloužit dál.
Na Wimbachgrieshütte si dáváme Radlera a špenátový knedlík. Zbytek sestupu už jdeme tak nějak na autopilota a těšíme se, až budeme zpět u auta.
Verdikt z terénu
A jak bych testování Oboz Katabatic LT shrnul? Není to trailovka ani klasická trekovka. Je přesně někde mezi – a právě v tom je její síla. Co jsem fakt ocenil, byla stélka O FIT z materiálu Ortholite Eco, která skvěle odvádí vlhkost od nohy a zajišťuje velmi dobrou stabilitu. Mezipodešev je dobrým vyvážením tlumení a rychlosti a podrážka Trail Tread skvěle drží v rozmanitém terénu a podmínkách. Za mě bych tedy Katabatic doporučil každému, kdo chce mít větší pocit jistoty a ochrany v náročnějším terénu než v trailových botách, ale nechce na nohou tahat zbytečné gramy navíc v podobě masivních trekovek nebo nedej bože pohorek.
text a foto: Jirka Lichteneger
Jiří Lichteneger
Polárník, horský průvodce, vedoucí polárních expedic a zakladatel JiMi's Adventure. Vede zimní expedice ve Skandinávii a připravuje účastníky na bezpečný pohyb v náročných zimních podmínkách. V polárních oblastech se pohybuje od roku 2005 a má za sebou tisíce kilometrů na lyžích s expedičními saněmi. Své zkušenosti předává během expedic i workshopů Winter Academy.
