Hruboskalsko, Hrubice, Skalák… Místo, kde si člověk rychle uvědomí, že lezení na písku je opravdu jiný svět než sportovky nebo překližka. Skála tu rozhodně není úplně nezničitelná – a podle toho to tady taky často vypadá. I proto je Skalák ideálním místem pro seznámení s pískovcovou etikou.
Pískovcová pravidla můžou na první pohled působit přísně. Žádné mágo, neleze se za mokra, jištění má svoje specifika… ale když se na to podíváš blíž, dává to všechno docela smysl. Nejde o to někoho omezovat, spíš o to, aby nám ty věže vydržely i pro další generace.
Ve videu tohle téma otevírá Bojsa, místňák, který má Skalák opravdu prolezlý. Pro něj není etika žádný seznam pravidel na papíře, ale něco přirozeného, co k lezení prostě patří.
Tenhle díl není návod ani předpis. Je to spíš takové lehké zamyšlení nad tím, proč na písku děláme věci jinak. A možná i malá připomínka, že někdy stojí za to zpomalit a kouknout se na skálu jinak než jen jako na další projekt.
Lukáš Černý



























































































































