Přes Jánošíkove diery na Velký Rozsutec

Na túru jsme vyrazili z obce Štefanová, kde jsme zaparkovali na placeném parkovišti (49.2329176N, 19.0617299E). Cena za auto je 5 euro za den, takže nic dramatického. Dá se platit i online přes QR kód. Hned odtud se můžeš vydat přímo na trasu.

Výstup jsme začínali přes Jánošíkove diery. Tohle místo určitě stojí za návštěvu. Výškové metry při zdolávání žebříků naskakují opravdu rychle a trasa je zábavná. Pokud budeš mít to štěstí a budeš na tomto místě sám, je to opravdu kouzelné místo. V létě sem ale chodí více lidí, takže se připrav
na to, že občas budeš muset ohleduplně počkat, než žebříky zdolají méně zkušení turisté. Měli jsme pocit, že v zimě jsou tyto úseky uzavřené, ale není tomu tak – takže ti jen doporučíme být opatrný na případný led a rampouchy. V zimě je to opravdu ledové království a nádherná podívaná. Je ale nutno dbát zvýšené opatrnosti. Zkrátka neustále kontroluj, kde a pod čím stojíš, nezdržuj se pod ledy ani převisy a se svým parťákem si dejte dostatečný odstup. A v neposlední řadě sleduj počasí, než vyrazíš – tak jako u každé túry.

Jakmile se dostaneš z Jánošíkových dier, po krátkém čase dorazíš na rozcestí Medzirozsutce. Už z dálky jsme viděli velké stopy a když jsme přišli blíže, zjistili jsme, že to jsou stopy medvěda. Byli jsme zaražení, protože medvědi v zimě přece spí. :D Ale k našemu překvapení jsme po krátkém čtení na netu zjistili, že tomu není tak – medvědi, a zvlášť v turistických oblastech, nemají na spánek dostatek klidu a i v zimě vycházejí hledat potravu. Takže malá připomínka: sprej na medvědy s sebou noste i v zimě! :-)

Z rozcestí se vchází do lesa a po pár kilometrech se začínají otevírat výhledy na náš cíl – Velký Rozsutec. K jeho zdolání tě po cestě čeká ještě pár řetězů. V zimě mohou být tyto úseky náročnější. My jsme měli velmi dobré podmínky – sněhu nebylo moc a led téměř žádný. Řetězy nebyly přimrzlé, takže na výstup stačila jen pevná obuv a nesmeky. Pokud by podmínky byly těžší, mohl(a) bys potřebovat i cepín na odsekání řetězů z ledu nebo mačky pro lepší držení na sněhu či ledu. Po překonání těchto míst jsme se dostali na vrchol. Dali jsme si horký čaj, který je v zimních horách k nezaplacení, navlékli náhradní suché rukavice, udělali pár fotek a zamířili dolů.

V našem okruhu je cesta dolů lehce strmější, ale opět pomůžou řetězy k přidržování. Poté se dostaneš na louky a v tomto okamžiku se rozhodně koukni za sebe – právě teď se za tebou bude tyčit krásná skalnatá dominanta. Pak tě čeká nenáročná cesta dolů mezi loukami a lesem až na rozcestí Medziholie, odkud už zamíříš rovnou k autu v Štefanové.

Další krásná túra, která připomíná, v čem je zimní turistika tak nádherná. S jistotou můžeme říct, že ať už vyrazíš v zimě nebo v létě, túra to bude povedená. Tak co? Kdy vyrážíš?

Terka Krásná