Mohlo by se zdát, že jsme to tentokrát trošičku vyhrotili. A ano, schválně jsme udělali naše dvě postavy trošku víc vzdálené reálné velikosti problému lezců v Českém Švýcarsku. Ten je do důsledku marginální a valná většina milovníků vertikál naopak na ochraně hnízdících ptáků spolupracuje. Berte to jako umělecký záměr :)

Tak jako tak, České Švýcarsko a přilehlé oblasti, hlavně CHKO Labské pískovce a Sasko, jsou historicky významnou lokalitou nejen v ohledu horolezeckého sportu, ale také v ohledu krajinné unikátnosti. Pojďme se tedy společně na nejmladší český národní park podívat trochu víc zblízka!

Něco málo z historie

Vznik labských pískovců začal na konci druhohor, někdy před 90 miliony let. Celá oblast byla zaplavena mořem na johož dně se postupně usazovali naplavené horniny. Na tyto naplaveniny působil ohromný tlak a postupem času tak vznikala silná vrstva o síle 350 - 420 m. Moře ustoupilo, ve třetihorách dolšo vlivem alpinského vrásnění k vyzdvižení české křídové pánve a protože na těchto místech působil různý tlak, došlo k fragmentaci pánve. Vlivem následných ledových a meziledových dob, zvětrávání a říční erozi získali labské pískovce podobu v jaké ji známe dnes. 

Lidé začali ovlivňovat místní krajinu až na přelomu 13. a 14. století, kde se sem stěhovali obyvatelé z Německa. Začali vypalovat lesy, aby získali zemědělskou půdu a zakládali osady, z nichž některé existují dodnes. Postupně se přidávalo i zpracování dřeva na dřevěné uhlí. 

Koncem 18. století objevují oblast labských pískovů první turisté a to hlavně díky švýcarským malířům, kteří zdejší krajinu zaznamenali na své obrazy. Růst popularity turistiky zaznamenali i majitéle panství, rodj Clary_Aldringen, pod které tato oblast spadala a významným způsobem rozvoji turistiky i sami přispěli: 

Nechali vybudovat jednu z nejstarších výhledek na našem území. Výhlidka Belveder je upravná skalní terasa a je dodne přístupná. Z terasy je vidět na údolí Labe.

Edmund Moritz Clary-Aldringen se v této oblasti angažoval nejvíce. S pomocí italských dělníků zpřístupnil nejprve Edmundovu (dříve Tichou) a o osm let později i Divokou soutěsku. Výletní zámeček Sokolí hnízdo, který nejdete přímo u Pravčické brány nechal postavit také on. Dodnes si tam můžete zajít na oběd.

Něco málo z lezecké historie

Pískovcové skalní věže lákaly lezce nejen v Českém ráji nebo Adršpachu. I v oblasti Labských pískovců bylo nemálo lezců, ti navíc často cestovali přes hranice ze Saska do Česka a později i naopak. Dokonce první vylezená pískovcová věž v Čechách je právě zde. Jmenuje se Pevnost byla poprvé vylezena roku 1888 německými lezci.

Od té doby se horolezectví v tomto regionu rozvíjelo a v dnešní době patří lezecké oblasti jako Labské údolí, Tisá, Ostrov, Sněžník nebo Rájec k významným lezeckým lokalitám Česka. 

Najdeme zde desítky tisíc výstupů ve všech obtížnostních úrovních, což v podstatě dělá z celé oblasti jednu z největších lezeckých oblastí na světě. Působila zde celá řada vynikajících lezců a nachází se zde i nejtěžší cesta na pískovci. Nese název To tu ještě nebylo (XIIa / 9a) a jejími autory jsou Ondra Beneš a Adam Ondra.

Na území NP České Švýcarsko a CHKO Labské pískovce bylo prokázáno hnízdění více než 130 druhů ptáků. Pravidelně v celé oblasti hnízdí minimálně tři páry čápa černého a od poloviny devadesátých let opět úspěšně hnízdí sokol stěhovavý, jehož populace je v současnosti největší ve střední Evropě. Skalnatá krajina je také domovem původních divokých populací poštolky obecné a rorýse obecného. Běžným obyvatelem se stal krkavec velký. Jednou z největších rarit je pak hnízdění Výra velkého, naší největší sovy.

Dělník skal VS Ornitolog

Pod skálou biváček, a plnou kovárnu,
přivítejte v battlu na prváče továrnu!
Jsem přízrak stěn, jen co mlha povolí,
natluču kruh vejš, než lítaj sokoli!

Každá z těhle zdí ví jak duní kladivo,
rána do rouráku zní je to mý palivo,
měkký převislý a zarostlý kapradím,
co je pro ty skály nejlepší? To jenom já vim!

Vykonávám tu svý odvážný výstupy
všechno krásně lámavý chyty i stupy,
kašlu na zákazy, to je snad jasné,
Pokrokovej klasikář, poslední zhasne!

Rozeklaný stěny skal, nad nima v letu,
Místní divočiny král, snad se pletu,
nebivakujete tady, to by byl přestupek,
k ochraně přírody, nepřípustný ústupek!

Vysoko ve skalách, tam hnízdí přeci,
sokol stěhovavý a to nejsou kecy,
že vaše činnost zde ve mě vyvolá závrať
a sokolovi brání ve výchově mláďat!

Nemůžete znásilňovat přírodní poklady,
identifikujte se, dejte mi doklady!
Urychlujete erozní procesy,
musím vás vykrákat, za pačesy! 

Co to blábolíš, víš, s kým mluvíš?
nic neumíš spíš, jenom prudíš.
já umělecký díla ve skalách tvořím,
a všechno co mi stojí v cestě klidně zbořim!

Dokud sílu mám sám makám ve vertikále
bez respektu každej směr, na jakýkoliv skále.
Kdo mi bude bránit, dostane ránu
klidně navrtám ferratu na Pravčickou bránu!

Koukám s váma diskutovat, to marný je,
Vaše myšlenky jsou sci-fi, jak Letopisy Narnie!
probuďte se proboha, než ohrozíte,
všechny druhy chráněný, no co vy víte! 

Sokol, poštolka i čápi černí,
místní krajině jsou stále věrní
ale pokazit se to může každou chvíli
a pak tu zbude prd, no, jaký jsme byli?

Počkej panáčku, ochránce ptáčků,
čím mě to tu krmíš, co je to za vomáčku?
Vždyť tu lesy ničíte, kam člověk vidí,
co si o tom asi, pomyslí lidi?

Tězko se to chápe, když kontext není vidět
Ale kdo se nezajímá, ten by se měl stydět.
Příroda nás potřebuje, a to je fakt,
Klidně ti to vysvětlim, fakt moc rád!

Fun fact

Proč v našem rap battle zmiňujeme oblíbenmou fantasy Letopisy Narnie? 
Je to jednoduché. Dominanta Českého Švýcarska, slavná Pravčická brána, si v jednom z dílů této série
zahrála  nemalou roli!

Text, rap: Ondra Vacek