Měna
Česká koruna CZK
Euro EUR

Vybavte se na prázdniny za skvělou cenu! Výprodej se slevami až 70 %!

Poradíme vám s výběrem
+420 220 920 820(všední dny 08:30 - 16:30)

Nezapomněli jste na něco?

Nákupní košík

Zavřít

V košíku nemáte žádné zboží.

Vybavte se na prázdniny za skvělou cenu! Výprodej se slevami až 70 %!

Hanibal pro parky: Největší česká divočina

Blog
Hanibal pro parky: Největší česká divočina

Druhý díl naší podcastové série o národních parcích se věnuje Šumavě. Společně s Janem Mokrým, hlavním zoologem správy národního parku Šumava se budeme bavit nejen o šelmách na Šumavě, ale i o typických krajinných prvcích, kůrovci a dalších aspektech ochrany šumavské přírody.

Proč by právě Šumava měla být největší divočinou v rámci České republiky? Odpověď na tuhle otázku je poměrně jednoduchá. Nechtěně tomu totiž napomohl komunistický režim, který vybrané pohraniční oblasti na dlouhou dobu uzavřel a nijak se o ně nestaral. 

Sídla, ze kterých byli po roce 1945 odsunutí sudetští Němci, pohltila krajina a lesy, které byly "za čárou", tedy za ostnatými dráty chránícími hranici, se v podstatě staly bezzásahovými zónami, kde se les mohl přirozeně vyvíjet bez přičinění člověka. I díky tomu se na Šumavě zachoval například Boubínský prales a další nádherná místa.

Obrovská rozloha a koncentrace návštěvnosti

Ačkoliv je Národní park Šumava největším českým národním parkem, nemá tak vysokou návštěvnost jako mají například Krkonoše. Navíc, tato návštěvnost se často koncentruje jen na pár hodně známých a oblíbených místech. Právě proto tu vznikají rozsáhlá území, kde mají zvířata klid a mohou se nerušeně vracet k původnímu způsobu bytí v české přírodě.

To nej ze šumavské fauny

Vlk obecný

O vlkovi toho bylo řečeno už poměrně hodně. Stálá populace vlka na Šumavě aktuálně čítá 4 smečky, tedy přibližně 20 jedinců. Maximum, které je Šumava (a přilehlé oblasti jako NP Bavorský les a pod.) schopná pojmout, je asi 6 smeček. Při vyšším počtu by se už vlci začali přemisťovat jinam, jejich teritoria by se příliš překrývala.

Vlk v Česku patří mezi kriticky ohrožené druhy. 

Rys ostrovid

Rys také patří mezi ohrožené druhy a jeho návrat do české přírody není jednoduchou záležitostí. Dlouhou dobu byl rys považován za škůdce v lese a býval také oceňovanou trofejí. Toto vidění rysa již naštěstí není tak populární.

Rys ostrovid byl reintrodukován v národním parku Šumava a aktuálně se na jeho území pohybuje něco přes 100 jedinců. Rys je největší evropská kočkovitá šelma.

Bobr evropský

Bobr byl na Šumavě vyhuben v podobném časovém období jako vlk. Jeho návrat na Šumavu v posledních letech je výrazně vítanou změnou, která se pozitivně projevuje hlavně na zadržování vody v krajině a na celkové změně krajiny k jejímu původnímu rázu, který v minulosti významně ovlivnilo lidské osídlení se snahou odvodnit karajinu, aby se dala obdělávat a využívat k chovu hospodářských zvířat.

Los evropský

Los je největším zástupcem jelenovitých na území České republiky. V Česku patřil k hojným druhům, ale v průběhu 15. století byl vinou extenzivního lovu vyhuben.

V posledních desetiletích se do české přírody znovu vrací. Největší populaci vytvořil na Šumavě, v nejbližším okolí lipenské přehrady. Jeho stav ale dosahuje malých počtů, aktuálně je monitorováno asi 16 jedinců.

 

Mezi další chráněná a významná zvířata na Šumavě patří tetřev hlušec, tetřívek obecný, datlík tříprstý (živící se velmi rád kůrovcem) a pak celá řada dravců. Na území Šumavy hnízdí sokol stěhovavý a lze zde pozorovat rozličné druhy sov a dokonce i tři druhy orlů.

Šumavské slatě

Šumavské slatě, tolik známé hlavně a právě z příběhů o převaděči s přezdívkou Král Šumavy, jsou zásadním krajinným prvkem místních hor. Slať je místní název pro rašeliniště, pro jejichž vznik jsou na vrchovinách Šumavy takřka ideální podmínky. Mělké pánve, sedla, mírné svahy, náhorní roviny, pláně, široká, mělká údolí potoků a jejích přítoků. Podnebí je zde velmi chladné a vlhké, pramenišť je dostatek a horninový podklad pod zvětralinovým pláštěm není pro vodu příliš propustný. Spojením více jezírek rozrůstajícími se porosty rašeliníků vznikly velké komplexy šumavských rašelinišť s jezírky uprostřed. Komplex celého rašeliniště (tvořeného zejména rašeliníky) zadržuje velké množství vody, má tedy důležitou hydrologickou funkci. Zpětně příznivě ovlivňuje mikroklima a mezoklima nejbližšího okolí.

Nejznámější šumavské slatě jsou: Chalupská slať, Tříjezerní slať, Jezerní slať, Modravské slatě, Cikánská slať.

Kůrovec a jeho vliv na krajinu

Často zmiňovaným tématem ve vztahu k Šumavě je kůrovec. Tento nenápadný brouček, který napadá převážně smrkové porosty, umí v hospodářských lesích způsobit nemalé škody. Ovšem v bezzásahových zónách, které se na Šumavě rozšiřují, se prakticky ukazuje, že je výskyt kůrovce součástí koloběhu obnovy lesa, příroda se s jeho výskytem dokáže bez obtíží vyrovnat sama.

 

Text a fotografie: Ondřej Vacek / Pioletproduction.com

Porovnání produktů zavřít

Zboží bylo přidáno do porovnání produktů.

Poradíme vám
s výběrem

220 920 820(všední dny 08:30 - 16:30)

info@hanibal.cz

Cookies

Naše společnost používá soubory cookie ke správnému fungování vašeho oblíbeného e-shopu, k přizpůsobení obsahu stránek vašim potřebám, ke statistickým a marketingovým účelům. Kliknutím na tlačítko přijímám nám udělíte souhlas s jejich sběrem a zpracováním a my vám poskytneme ten nejlepší zážitek z nakupování.

Vaše nastavení souborů cookie

Zde máte možnost přizpůsobit soubory cookie v souladu s vlastními preferencemi a později podrobněji nastavit nebo kdykoli vypnout v patičce webu.

Technické cookies jsou nezbytné pro správné fungování webu a všech funkcí, které nabízí.

Personalizaci provádíme na základě vámi prohlíženého zboží. Dále pak upravujeme zobrazovaný obsah podle toho, co vás zajímá.

Tyto cookies nám umožňují měření výkonu našeho webu a za pomoci získaných dat pak můžeme zlepšovat zážitek z nakupování našim zákazníkům.

Tyto cookies jsou využívány reklamními a sociálními sítěmi včetně Googlu pro přenos osobních údajů a personalizaci reklam, aby pro vás byly zajímavé.