Přechod masivu Monte Rosy lll.

Ať už přespíte na chatě Gnifetti nebo v bivaku na Balmenhornu, je teď čas vstát a vyrazit - čeká nás náročná a finální etapa! Přes několik vrcholů vystoupíme na nejvýše položenou chatu v Evropě - tedy vlastně nejvýše položenou budovu kontinentu vůbec!

Po opuštění bivaku či chaty můžete vystoupit na několik vrcholů po sobě. Jsou to: Vincentpyramid 4 215 m, Schwarzhorn (italsky Corno Nero) 4321 m, Ludwigshöhe 4 342 m a nakonec taky Parrotspitze 4 432 m. Pokud jste nadupaní supermani (a začínáte níže na chatě), můžete přidat i Punta Giordani 4 046m jako parádní předkrm a na další vrcholky pokračovat krásným hřebenem (Punta Giordani - Vincentpyramid s obtížností II+). Jestli vás tyhle vrcholy úplně nelákají, tak nezoufejte. Můžete jít po ledovci pod nimi, takže budete mít trochu času a sil navíc! Určitě ale stojí za to zatnout zuby. Ten pocit, že jste vystoupili na všechny tyhle vrcholy za to určitě stojí. Pozitivní vzpomínky zůstanou a únava rychle odezní!

Za Parrotspitze se hřeben stáčí k severu a před sebou máme evropský unikát. Na vrcholu dalšího čtyřtisícového kopce - Signalkuppe/Punta Gnifetti se v nadmořské výšce 4 554 metrů nad mořem nachází nejvýše položená stavba v Evropě - Capanna Regina Margherita. Stejně jako předchozí vrcholy můžete i Signalkuppe obejít (což se může hodit, třeba když je před vámi pomalejší lanové družstvo). Ale v praxi, po vylezení předchozích vrcholků, budete za odpočinek a nejpravděpodobněji nocleh na Capanna Regina Margherita rádi. A pozor! Chata je poměrně frekventovaná, nocleh je dobré rezervovat s předstihem!

Dnes se pozná, zda jste poctivě trénovali! Čeká vás totiž výstup na nejvyšší vrcholky masivu Monte Rosa: ze sedla Gnifetti na Zumsteinspitze 4 563 m, což je poměrně nenáročný výstup prudkým sněhovým hřebenem. Opravdovou třešničkou na dortu - ale asi taky nejnáročnějším úsekem této etapy, je výstup mixovým hřebenem na samotnou Monte Rosu - Dufourspitze 4 634 m ze sedla Grenzsattel. Na nejvyšší horu Švýcarska (hraniční, nejvyšší vnitrozemskou je Dom) vede z jihovýchodu výstupová trasa při levém okraji hřebene, kde je klíčové místo skalní obtížnosti lll.

Určitě je potřeba mít pro výstup dobré počasí a vyrážet brzy. Další družstva na hřebeni mohou postup zpomalit. Pokud ovše vyrazíte opravdu brzy a jste ve své životní formě, můžete pokračovat ještě dál - až na Nordend 4 606m. Počítejte ale s tím, že pro sestup se budete muset nejspíš vrátit na Dufourspitze - ledovec vedoucí ze sedla mezi Dufourspitze a Nordendem nemusí být průstupný.

Ať už jste vyrazili za Zumsteinspitze a dál, nebo ne, sestupová trasa je stejná. Ze sedla Gnifetti sestoupíme více než 2 800 výškových metrů do místa, odkud jsme před několika dny vyrazili na Breithorn, tedy do Zermattu. To je pořádná dávka i pro zkušené lezce. Sestup je dlouhý, ale za hezkého počasí můžete obdivovat širokou hradbu severních stěn obou Lyskammů a v dáli před vámi se do výšky 4 478 metrů tyčí Matterhorn, klenot Zermattu.

Na půli cesty ale naštěstí pro nás stojí Monte Rosa Hütte, která je naprostým architektonickým skvostem. Můžete si tu dát jen pivo nebo si zaplatit i nocleh a ulevit vašim nohám. Opodál najdete taky starší chatu Bétemps. Ta jistě potěší ty tradicionalističtější z vás a může nabídnout další lůžka, pokud už bude výše obsazeno.

Odsud po turistických chodnících (a nebo vláčkem z Gornergratu) zpátky do města, do hospody, k autu a ... třeba na hory a dál!

Pokud vás zajímá začátek celé trasy, podívejte se na první i druhou část přechodu masivu Monte Rosy.

Zpracoval: Štěpán

Úvodní foto: Ondra - Piolet production

Další foto: Mirek Raška

Závěrečná část přechodu masivu Monte Rosy vás zavede do nejvyšších partií celého masivu, kde se pohybujete po ledovcích i hřebenech ve výškách přes 4000 m. Bez správného vybavení se tu neobejdete a s přibývající únavou roste i náročnost každého kroku. O to víc se vyplatí myslet nejen na výkon, ale hlavně na bezpečnost a dostatečnou rezervu.