CZK
Breithorn, Pollux a Castor aneb dvoudenní výlet na 3 čtyřtisícovky
Jako každý rok vyrážíme s kluky z Daily Adventures do údolí Saastal za kamarádem Matějem, kde jsou na dosah všechny známé švýcarské čtyřky.
Letos nám počasí opravdu přálo. Konečně bylo hezky i na masivu Monte Rosy, na který jsme se v loni v létě nedostali. Hned druhý den po příjezdu jsme brzy ráno vyrazili do sousedního údolí. Autem jsme dojeli pouze do městečka Täsch, protože do Zermattu je vjezd autům zakázán. U jedné z taxi služeb jsme zaparkovali a za 10 CHF/os jsme se nechali dovézt na okraj Zermattu. Odtud nás čekala procházka skrz město až k lanovce. Ta nám ulehčila kapsu o 56 CHF a dovezla nás s jedním přestupem do stanice Klein Matterhorn (3883 m n. m.). Po půlhodinové cestě tu na nás čekal úplně jiný svět. Nasadili jsme pásy, navázali se na lano a vyrazili jsme směr Breithorn (4164 m n. m.).
První před námi
První a nejdostupnější hora se tyčila přímo před námi. Na dohled byla nejen ona, ale i vyšlapaná lyžařská stopa včetně asi 30 lidí, kteří vyrazili dříve než my. Po přibližně 3 hodinách stoupání jsme byli na vrcholovém hřebínku – úzký, větrem vytvarovaný a přemrzlý. Nejvíce nás zaujali fantastické výhledy na všechny okolní čtyřtisícovky, především úžasný Matterhorn, Mont Blanc a Monte Rosa. První noc jsme strávili v bivaku Rossi E Volante. Posilněni jídlem a pitím jsme začali sjíždět po vrstevnici. Po hřebeni Breithornu jsme dojeli až pod skalisko, kde se chata nachází. Po dobrodružném výšlapu jsme si užívali pohledy na italské a francouzské velikány. Chata je vybavena postelemi, dekami a polštáři (cca 10 míst). Dokonce zde nalezneme i solární osvětlení, což bylo velmi příjemné.
Podívaná druhého dne
Druhý den za svítání jsme vyrazili přes sedlo k úpatí Polluxu (4092 m n. m.). Z dálky nevýrazná hora nás zblízka přesvědčila o opaku. Lyže jsme nechali dole a po nástupu prudkým sněhovým polem nás čekala malá lezecká vložka – dva skalní výšvihy s fixními řetězy. Nad skálou se nachází plošinka s Madonou, od které už vede na vrchol jen prudký hřeben. Ten den dopoledne bylo dost větrno a zvedající se sníh vytvářel proti slunci krásné kulisy. Úžasná podívaná! Před námi toho bylo ještě dost, a tak jsme bez většího otálení sestoupili na úpatí hory Castor (4226 m n. m.).
Metodika: Základy pohybu na ledovci
Co si sbalit s sebou?
Nahoru a dolu
V mohutné zmrzlé stěně před námi byly patrné stopy, ale vzhledem k jarnímu termínu byla hora pokryta zmrzlým firnem. Proto bez použití „haršajzen“, byl výstup na lyžích v podstatě nemožný. A tak vyrážíme po svých. Po 3 hodinách se ocitáme na velmi úzkém vrcholovém hřebínku s výhledy na sousední Liskammy a Il Naso. Vítr se již utišil, a tak jsme si mohli vychutnat vrcholové partie, opět sami. Na lyžích jsme sjeli do sedla pod bivakem, odkud nás čekal dlouhý sjezd s převýšením cca 2100 metrů. Ledovcové údolí se postupně měnilo v úzkou soutěsku, kde jsme projížděli kolem stromů s potůčkem.
Krásný výlet! Unaveni a šťastni odjíždíme zpět do Saastalu, kde nabereme síly na další super výstupy.
Filip Mášek, Daily Adventures
