Pikovická jehla

A nejprve trochu informací o tom, co je skalka vlastně zač...

Má asi 45m vysokou údolní stěnu, která je obrácená k jihu a najdete tady i menší informační tabuli, na které je umístěn zkrácený průvodce.

Skála je tvořena neoproterozoickými horninami Barrandienu – tzv. Jílovského pásma, které zde reprezentují hlavně výlevné vyvřeliny jako ryolity, dacity a jejich tufy. Správcem je Václav Kopecký z H. K. Stáří Praha.

Doprava/Dostupnost

Pohodlně lze k jehle dorazit například vlakem. A to ze zastávky Petrov, na trati Praha-Braník-Vrané nad Vltavou-Čerčany. Autem je to z Prahy (45km) na Štěchovice a přes most nahoru na Hradištko, kde se odbočuje vlevo do Pikovic. Parkovat se dá pohodlně na menším parkovišti před mostem. K Pikovické jehle je to pak cestou pěšky přes most na druhý břeh a asi 1km po pěšině na pravém břehu Sázavy. Ve zpevněném kamenném svahu se pak objeví železný řetěz, po kterém se vyšplháte až k nástupovému údolíčku.

Lezení

Jaké jsou lezecké možnosti, to jednoduše zjistíte na stránkách horosvazu.

My se rozdělili – kluci Tomáš a Ondra si vybrali cestou zcela vpravo hned od úpatí jehly. A lezli tedy koutem „Levou údolní" (4+). Vzpomínám si, že Tomáš, jakožto prvolezec, křičel na Ondru, ať si dá pozor na trní od keříků, které tam na plotně našel. A taky si vzpomínám na to, jak Ondra pěkně nadával, když se po chvíli s trním potkal...

My zbylí tři jsme vzali cestu „Pravá údolní" (4). Je dobré zmínit, že obě cesty jsou dvoudélky. A velice pěkné! Odštěpy skály jsou parádní. Je kde založit. A pokud se teprve učíte zakládat vlastní jištění, tak je tato skála pro vás ta ideální. Připomenu, že je určitě dobré nezapomenout nejdřív poklepat na to, za co chci zabrat! Často jsou zde uvolněné kameny a bloky.

Akorát jednu věc jsme trochu podcenili... A to jarní vrtkavé počasí. Byli jsme připraveni na teplo a přitom jsme zakusili zmrzlé nohy v tenkých lezečkách při čekání na štandu. A tady nás napadla záplata pro „díru na trhu" – co takhle bačkůrky nebo péřové skladné botičky, které by se daly natáhnout přes lezky nebo vzít na chvíli místo nich? Takové, co by byly skvěle skladné, aby se daly zmáčknout do bundy, kde by při lezení také hřály na těle. Nabízí se samozřejmě i možnost připnutí na sedák, ale tam lezec mívá už tak dost jiné výbavy... Co myslíte, šlo by to?

Po chvíli jsme ale už byli nahoře u kříže a mohli si užívat výhledů. Slaňák najdete na polici kousek pod křížem.

Najdete tady krásné další varianty cest. Můžete se vydat tou nejkratší „Normálnou" (2), která vede od kolejí rovnou ke kříži. Kdo chce trošku přitvrdit, může zkusit cesty na nejhodnotnější východní stěně, které jsou hodnoceny jako 6. stupeň UIAA.

Co se hodí mít s sebou?

Friendy od velikosti 0,5 do velikosti 5 Vklíněnce Kouba Sada hexů DMM Šťáradlo Lano 60m

A samozřejmě dostatečné množství slaniny, buřtů, chleba a hořčice!

–  Eva

Přispění: Tereza Šnajdrová