Měna
Česká koruna CZK
Euro EUR
Poradíme vám s výběrem
+420 220 920 820(všední dny 08:30 - 16:30)

Nezapomněli jste na něco?

Nákupní košík

Zavřít

V košíku nemáte žádné zboží.

Peeto 2013+ochutnávka 2014 vol.1 - zima, jaro

Domů

19. březen 2014

Peeto 2013+ochutnávka 2014 vol.1 - zima, jaro

Peetův rok 2013 a přechod do 2014

vol. 1 - zima, jaro

V článku jsou záměrně uvedeny fiktivní postavy, nepravdivé informace, blbosti a vymyšlené situace. Autor se zříká jakýchkoli možných spojitostí, obvinění, prořeknutých faktů apod. Kdo chce, článek si přečte, kdo nechce, ať ani nezačíná. Každý zúčastněný těchto fiktivních akcí nechť se pobaví a připomene si, jaké to bylo, nebylo nebo mohlo být. Přeji hodně zábavy a za znechucení snídaně, oběda, svačiny či něčeho co do sebe právě tlačíte se předem omlouvám, ale pusa mi tak narostla a když to nemůžu říct, aspoň to napíšu. Článek při znechucení doporučeno rozložit na několik etap, není to úplně nejkratší, ale celý rok se holt nedá jentak snadno shrnout do krátkého odstavce, kór když ten rok nebyl naprd, ale stál neskutečně za to!!

Vše to začlo jako obvykle v 00:00:01. Šáňo teklo proudem, rum tekl proudem, přátelé byli poblíž a slavilo se vykročení do nového roku. Nacházeli jsme se v Rokytnici na skalní vyhlídce. Zdolali jsme velice hodnotný lezecký výstup rozsypaným polokoutkem, možná až kamenitým svahem, ale jako novoroční lezba v aktuálním stavu nám to přišlo adekvátní. Nedával jsem si nějaká ta předsevzetí, dva roky předtím jsem chodil na počet HL podle týdnů v roce, rok zpět 100km na jakýchkoli lajnách a 2013 jsem chtěl nějaké hranice rozhodně posunout, ale zásadní plán nebyl, šlo o to užít si všechny fesťáčky, navštívit jich co nejvíc a obklopovat se lidmi, se kterými mi je dobře. Začal jsem si užívat především hajlajn, longy jsem prakticky nechodil, během roku jsem stál všehovšudy tak na 5-ti lajnách 100+. Bavily mě zajímavé projekty a klasická místa, na která se vždycky rád vracím. V předchozích dvou letech jsem poznal volnost FS, takže jsem měl v plánu pochodit nějaké kratší, ale FS hodné hajlajny, které se nesmazatelně vryjí do hlavy jako silné momenty volnosti. Zima byla celkem sněhová, takže jsem celkem dost najezdil na běžkách, na prkně a pobušil na překližce. První lajnová akce byla pražského rázu. Druhej únorovej víkend jsem zamířil na vesnici a natáhli jsme nějaký ty hajlajny v Šárce. Kosa byla poctivá, chození na boso bylo celkem krutý, dobře si to vybavuju…dokonce jsem si od Štěpána půjčoval botky, protože jsem byl na boso měkej a to se mi na hajlajnách moc nestává, že bych ustupoval zimě a obouval..Pozkoušel jsem novej druh jištění na hajlajně, ale je to spíš tréninkovýho rázu na výdrž zvednutých rukou než pohodová jistota.

foto spansetline     

O dva týdny později přišla dvojakce v Jizerkách. Na programu byla oslava K+K+K (Koloucha, Kuřete a Kaštana) na Hubertce a tradiční HOLOKOťácký závod pro drsné lezce, kteří neznají bolest(nyní převzatý HO Štika). Hubertka byla už od pátka, takže jsme solidně popařili a po cca třech hodinách vydatného a kvalitního spánku jsme přejeli v menším počtu ke Kozovi do Oldřichovského sedla na JČ. Jizerský člověk je akce špatně popsatelného rázu. Radost se rodí z bolesti, z počtu magickejch vočí, z dobře založenejch friendů, zasněžených ploten sjetých po zadku a následným kopírováním terénu pod skalou. Kdo nezná: akce se skládá z lezecké a společenské části od osmé ranní do jedenácté večerní. Pro běžného turistu, který se nahecoval, půjčil sněžnice a vyrazil jako tvrdý horal do Jizerek se naskytnou pohledy opravdu nečekané. V únorových sněhových podmínkách se po lese pohybují lezci v nejnovějších modelech retro bund bez zipů, suprčupr nepromokavých teplákách ve třech vrstvách, movitější v dražších materiálech, v jedné ruce smetáček, v druhé litrovku rumu. Lezecká část je bodovaná podle obtížnosti cest, tj. II - 2 body, IV – 4 body,… Společenská část je bodovaná jinak – pivo – 1 bod, panák - 1 bod, magický voko – 3 body. Takže taktika je jasná…kombinace maximálního lezení a magickejch vočí. S Gulou jsme se tentokrát umístili druzí. Lezení 58 bodů a chlastání 70 bodů, což je dobrej výsledek, ale umíme za to vzít víc, jenže Gula noc předtim plesoval a já ji strávil na Hubertce. Z Oldřichova jsme měli luxusní odvoz autem zpět na Hubertku, už v celkem pokročilém stavu spánku, ale na Hubertce jsem se ještě trochu probudil a fungoval. Kombinace Hubertky a JČ byla vražedná, ale my se jentak zabít nenecháme. foto rukavic

Na konci března jsme zamířili na Velikonoční ostrovní hajlajnění. Akce zaplňování Pínova dřevníku, pletení pomlázky a nějaké to hajlajnové pochození. Není to klasickej Ostrov, jak ho člověk zná v létě. Teďka jsme do skal vyrazili s lopatou a motorovkou. Potřebovali jsme pošéfovat popadané stromy a vyházet cestičky k hajlajnám, jelikož napadlo tak 40cm. Napli jsme údolíčkovou klasiku – AW, Slackturn, Hippiepunk a Csukáš tvrdě. Kupodivu byl člověk  celkem namotivovanej na chození. Holt to není jak v létě, že se člověk natáhne na skálu a pozevlí. Občas to bylo: „Dělej už to přejdi, ať můžu jít já, je mi hrozná kosa“. U kempu jsme pokosili a naštípali nějakej ten strom, aby bylo čím topit v hospodě. Na sněhové podmínky dost produktivní víkend. foto motorovka,lopata

V polovině dubna jsme vyrazili za tradičním francouzským lezením do tepla s Lokotkou. Luxusní podmínky, levné dobré víno, sýrečky, salámky, bagetky, prostě pohoda. Šlo především o lezecký výjezd a taky se zadařilo, ale napli jsme si v restdeji wasr, kterej byl k našemu překvapení naplaketovanej. Před odjezdem jsem psal frantíkům z oblasti, jestli nechtějí něco podniknout nebo aspoň o něčem takovém neví, ale nakonec jsme sehnali sami. Takže kdyby někdo vyrážel do Collias za lezením, vemte s sebou na restday lajnu 40m+ a kladky, přes řeku u sektoru Rougette gauche je wasr.

foto wasr fr

Týden po návratu jsem měl na plánu IHW Ostrov IV. Čtvrtek, pátek nádherný podmínky, napnuto bylo 14 hajlajn a přijelo velký kvantum lidí. Víkendový počasí několik zúčastněných odradilo, voda stála ve vzduchu, bylo pěkně vlezlo a nevlídno. I přes tohle počasí zůstavší lajneři chodili a užívali co to dalo. Lajny pěkně nacucaný a těžký, ale o to větší zábava a kvalitní trénink. Mnohdy nebylo vidět na druhou stranu kotvení. O to lepší byly večerní akce. Anče měla oslavu narozek a přála si jellyfight, takže Jindříšek zařídil velký množství želatiny, přivezl ji v sudech a naklopili jsme ji do nafukovacího bazénku, kterej byl umístěnej v zadní části hospody. Želatina byla v lehce studenější formě a větších kusech, ale po několika konvicích horký vody a ručním hnětení dosáhla jellyfightových regulí dle pravidel české želatinové asociace. Kdo z Němců si neklepal na čelo asi nebyl v hospodě…koukali na nás co to má jako znamenat, ale po zahájení fightu ve spodním prádle mezi Žebírkem a Anče, všichni vytáhli mobily, natáčeli a fotili. Neskutečná zábava, která se jentak na nějaký běžný slack akci nevidí. Naprosto regulérně a bez úplatků vyhrála oslavenkyně Ančekanče. V chlapském podání ještě došlo k souboji česko-.polském a to Činek proti Adamskimu. Squat a chatičky praskali ve švech, piva a rumu se vypilo větší množství. Jediná nevýhoda počasí byl mokrej matroš na balení a odvoz. Všechno komplet mokrý a od bahna. Po příjezdu do Hradce jsem si dal romantickou pěnovou koupel s bandážema, spansetama a lajnama…vlhkej sen každýho lajnera. foto jellyfight

8. květence jsme využili svátečního volna a zajeli jsme na klasické severočeské hajlajnění do Sloupu. V menším počtu Matykárou, počasí celkem parádní, vzali jsme i matroš na lezení. Napli jsme Sváteční a variantu Bílé soboty, která má 38m a lepší strom na kotvení(ale i ten původní je na kotvení v cajku, když se pojistí ráčnou za vzdálenější strom). Dirky v cestách byly zavlhlý, ale když člověk trochu namágoval, bylo to mnohem lepší…vzniklo jen takový perfektně držící blátíčko, takže tření ideální. Chodilo se pohodově, dokud se nezačla kvapem blížit neskutečně černá a hřmící deka. Během pár chvil to bylo na místě a prodojilo nás to naskrz…teda téměř, snažili jsme se naházet cajky co nejrychlejc do auta a nezmoknout. To se úplně nezadařilo, ale pořád lepší než když by člověk vylezl po pádu do potoka.

V květnu byla na pořadníku Sobotka. Festival, kterýho jsem se vždycky rád účastnil, díky komornějšímu ražení a osobité atmosféře, nevynechal jsem ani jeden ročník, ale všechno je jednou poprvé. Přislíbil jsem celkem dopředu účast na exhibici v Bystřici nad Pernštejnem. Bohužel jsem po oznámení soboteckýho termínu zjistil, že se to kryje. Počasí tedy v Bystřici dopadlo celkem dobře oproti reportům ze Sobotky, ale stejně mě mrzelo, že jsem to nemohl skloubit. Jediný co v Sobotce bylo jako requiem za mě, byly Redbully, které jsem původně zařizoval do Ostrova. Tak doufám, že osazenstvo toho využilo a nakoupilo litráže vodky. Snad se dostaví oživení a budu opět v Sobotce. Co se pitiva týče, nezůstal jsem oproti slack akci vůbec pozadu. Na Moravě se za to holt nebojí vzít.

foto sobotka

V půli května jsem se jel na dva týdny flákat k moři a na skály do Chorvatska. Neskutečná pohoda, když si člověk užívá volno a ještě za to má placeno jako instruktor. Lajny jsem úplně nezanedbal, ale 35m duťáku holt nebyl zase tak poctivej trénink, i když jsem na tom stál téměř denně. Aby toho mimolajnového programu nebylo málo, odjel jsem týden po návratu zpátky do Chorvatska na svůj kurz. Kalba, windsurf, jachta, kalba, kajaky, následný přejezd na rafty a kajaky do Rakouska…to jsem holt musel slackline na nějakou dobu vypustit, i když jsem zase něco kratšího napnul, aby se neřeklo, že to zanedbávám.

Na lodiChorvatsko

Konec první části...pokračování brzy

Photos by: Kateřina Svatoňová, Kletter Kiddies, Petalula, Justa, Žebírko, Píďa, Kuba Doubrava, Želva, EQB, Martinka, Roman, Píďalka, Honza Jarý, Mára Smolka, Shrek

Porovnání produktů zavřít

Zboží bylo přidáno do porovnání produktů.

Poradíme vám
s výběrem

220 920 820(všední dny 08:30 - 16:30)

info@hanibal.cz